Malá šatna v panelákovém bytě
Po šatně touží spousta lidí, muži i ženy si chtějí mít kam přehledně uskladnit své oblečení, problém ale je, když žijí v „paneláku“. Panelákový byt má totiž velmi omezený prostor, který někdy stěží stačí pro život jeho majitelů. Takoví lidé pak sice po šatně touží, ale považují její vybudování v jejich bytě za nereálné. Obvykle pak argumentují tím, že sami se tam stěží vejdou, natož aby tam dokázali vytvořit šatnu. Ale ani lidé žijící v panelákovém bytě nemusí klesat na mysli, dnes už se dají vytvořit i šatny vhodné do nevelkých bytů. Samozřejmě se nedá očekávat, že taková šatna bude velká, velikost šatny vychází z prostoru, který je staviteli k dispozici, takže vznikne malá šatna často tvořená vestavěnými skříněmi, aby nezabírala tolik prostoru. Malá šatna v panelákovém bytě bývá obvykle součástí ložnice, případně největší místnosti v bytě. Málokdy se podaří ušetřit místnost pro stavbu šatny, samozřejmě je to ale možné.
Šatna jako samostatná místnost v bytě
Jak již bylo zmíněno, někdy se zadaří a „ušetří se“ místnost v bytě, která může sloužit jako šatna. Obvykle to nastává v okamžiku, kdy se mladí lidé stěhují do většího bytu, než potřebují, protože předpokládají, že z jednoho pokoje bude časem dětský pokojíček. Tak jim na začátku může zůstat dostatečný prostor pro zbudování samostatné šatny. Druhá varianta je přesně opačná, nastává právě v okamžiku, kdy děti opouštějí společné bydlení s rodiči a rodičům najednou zůstává po dětech prázdný pokoj, který se opět dá využít jako šatní prostor.
Nevýhodou takovéto šatny je to, že jako samostatný pokoj nemusí být spojená s ložnicí a může se do ní vcházet třeba z kuchyně, což není úplně praktické. V panelákovém bytě se pak těžko provádějí úpravy, které se týkají rozmístění místností.
Nevýhodou tohoto šatního prostoru je také to, že nemusí mít dlouhé trvání. Pokud šatna vznikla jako zaplnění prostoru předtím, než se majitelé rozhodnou mít dítě, tak se může stát, že si šatnu vybudují, zařídí a najednou zjistí, že ji musí zrušit. Což přináší různé komplikace, majitelé se musí vyrovnat s tím, že vybavení šatny již nepotřebují, že jejich práce byla zbytečná a zároveň si často najednou uvědomí, že s prostorem šatny si už zvykli počítat a používají ho třeba i jako uložiště dalších předmětů, které pak najednou po zrušení šatny nemají kam umístit. Proto je výhodnější vytvořit samostatnou šatnu v bytě až poté, co jste si absolutně jistí, že tuto místnost už nikdy nebudete na nic jiného potřebovat.
Vybavení šatny v bytě je v podstatě stejné jako u vybavení samostatné šatny v domě s tím rozdílem, že v panelákovém bytě se bude pravděpodobně jednat o omezenější prostor pro šatnu. Takováto šatna může být opět vybavená nábytkem na míru, který si majitel objednal buď u řemeslníka nebo nějaké firmy, nebo může být vybavená nábytkem pořízeným z obchodních řetězců, případně se může jednat o nábytek, který si vytvořil majitel sám. Protože místnosti v bytě nebývají příliš velké, je pravděpodobné, že i zde se bude hojně vyskytovat vestavěný nábytek. I v této šatně je důležité osvětlení, obzvlášť pokud se někdo rozhodne vytvořit šatnu z malého kumbálku, který bývá součástí panelových bytů. Takovýto kumbálek nemá žádné okno, a proto je u něj extrémně důležité dobré osvětlení. Pokud to místnost dovoluje, opět zde může být vše, co je potřeba k starání se o uložené oblečení. Může zde být odkládací prostor pro použité oblečení a špinavé oblečení, také pak bývá součástí žehlící prkno a žehlička pro případ, že je potřeba něco na rychlo vyžehlit. Nevýhodou panelového bytu je to, že je zde velmi omezený prostor, a tak se snadno sklouzává k tomu, aby původně zamýšlený prostor k odkládání oblečení najednou sloužil jako odkladiště všeho možného. Pak původní účel šatny ztrácí svůj smysl.
Šatna jako součást místnosti
I v panelákovém bytě se dá vytvořit šatna, která je součástí vybrané místnosti. Je ale důležité, aby tato místnost byla v podstatě největší v bytě, protože šatna nějaký prostor určitě také zabere. V panelákovém bytě se obvykle šatny vytvářejí pomocí vestavěných skříní, které alespoň částečně šetří místo a vytváří iluzi většího prostoru. I v případě, že je šatna součástí nějaké větší místnosti může se od zbytku prostoru alespoň opticky oddělit. K tomu mohou sloužit různé posuvné závěsy, dveře, ale třeba i jednoduché korálkové závěsy, případně i uspořádání skříní může vytvořit alespoň dojem částečně samostatného prostoru. Samozřejmě soukromí zde není takové jako u samostatných šaten, ale i tak to může řadě lidí vyhovovat. Nevýhodou této šatny je, že se musí velmi dobře rozplánovat, aby nedošlo k tomu, že bude šatna zasahovat do zbývajícího prostoru.
Pokud majitel bytu nechce, aby šatní prostor rušil celkový vzhled místnosti, může se uchýlit ke stavbě šaten, které mají podobu falešných stěn, nebo šatnu schovat za nějaký nábytek. Základem je ale vždy si vše dobře vyměřit, protože prostor v šatně musí být dostatečný, aby se v něm člověk mohl klidně pohybovat. Interiéroví architekti doporučují šířku šatny minimálně 1 m a 20 cm. Délka šatny je pak už individuální podle velkosti stěny ve vybrané místnosti.
Obyvatelé bytu mají při vybavení takovéto šatny v podstatě stejné možnosti jako obyvatelé domů, mohou si nechat šatnu postavit od odborníků, což je ale samozřejmě finančně nákladnější, mohou si ji sami poskládat z kusů nábytků, které objeví v různých nábytkářských prodejnách, případně si mohou šatnu postavit i sami. Tato varianta je asi pro šikovné majitele nejvýhodnější, protože není tak finančně nákladná. Na stavbu šatny totiž není třeba vždy využívat nejkvalitnější dřevo, ale šatna se dá postavit třeba z dřevotřísky, dokonce se dnes objevují i šatny stavěné z palet. Kromě dřeva je samozřejmě ke stavbě nutné stavební lepidlo, šrouby a nějaké dřevěné hranoly, které budou sloužit jako základy u stropu a podlahy, aby byla šatna zpevněná a nehrozilo její zřícení.
Zdroj: Šatna