Květákové placičky podle Pohlreicha: křupavé a nerozpadají se
Recepty na hovězí zadní kýtu: šťavnaté a jednoduché postupy krok za krokem
Blýskavka (Photinia): stříhání, množení a pěstování živého plotu
Nastavení tlaku v domácí vodárně – jak správně dofoukat tlak (Darling v praxi)
Fazolová polévka podle Pohlreicha: jak ji uvařit doma tak, aby měla chuť, barvu i strukturu
Anturie – kompletní průvodce pěstováním, problémy a péčí v bytě
Léčení prašiviny u králíků
anežka
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Kala venkovní její pěstování
Alena
Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?
Počet odpovědí: 5 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Hortenzie latnatá stanoviště
Šimková Jana
Dobrý den,obracím se na vás o radu.Potřebuji přesadit hortenzii latnatou na slunné místo.Kdy je to nejvhodnější?Teď na podzim,nebo až na jaře?Děkuji za pomoc.Šimková Jana
Počet odpovědí: 3 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Draselné mýdlo postřik na škůdce: dávkování a použití
Zahradník
Na ovocné stromy můžete draselné mýdlo použít i po sklizni, ale bohužel proti obaleči jablečnému od něj neočekávejte výrazný účinek. Draselné mýdlo působí především kontaktně na drobné škůdce s měkkým tělem, například mšice, svilušky nebo některá mladá stadia dalšího hmyzu. Musí se přitom dostat přímo na škůdce. Nemá dlouhodobý reziduální účinek.
U obaleče jablečného je situace jiná. Housenky po opuštění plodů vyhledávají úkryty, nejčastěji ve štěrbinách borky a dalších chráněných místech, kde si vytvářejí zámotek a přezimují. Postřik draselným mýdlem je v těchto úkrytech prakticky nezasáhne. Navíc většina populace obaleče přezimuje jako housenka v zámotku, nikoli jako kukla.
Po sklizni má proto větší význam mechanická ochrana. Doporučuji pravidelně odstranit všechny napadené a spadané plody, nenechávat mumifikované plody na stromě a u starších stromů opatrně odstranit volné odumřelé šupiny borky, pod nimiž mohou housenky přezimovat. Velmi užitečné jsou také lapací pásy z vlnité lepenky umístěné kolem kmene. Housenky je rády využívají jako úkryt; pásy je potom potřeba včas sundat a zlikvidovat.
Draselné mýdlo bych tedy po sklizni použil pouze tehdy, pokud na stromě skutečně vidíte škůdce, proti kterým kontaktně účinkuje. Preventivní postříkání celého stromu proti přezimujícímu obaleči příliš smysl nemá.
Pokud je obaleč u vás každoročně větším problémem, vyplatí se ochranu naplánovat hlavně na následující sezonu. Dobře funguje sledování náletu pomocí feromonových lapáků a následné správné načasování zásahu proti mladým housenkám ještě předtím, než se zavrtají do jablek. Právě správný termín zásahu je u obaleče jablečného rozhodující.
Přeji vám, ať se příští úroda podaří a obaleč nadělá co nejméně škody.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Draselné mýdlo postřik na škůdce: dávkování a použití
Olga Šilhová
Prosím o radu, zda je možné použít postřik draselným mýdle po sklizni ovocného stromu proti například obaleči jablečnému a jiným škůdcům, kteří
se kuklí na podzim. Za odpověď děkuji předem
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Postřik na vlnovník ostružinový: kdy a čím stříkat
Zahradník
Dobrý den, pane Hnízdile,
u vlnovníku ostružinového (Acalitus essigi) je chemická ochrana poměrně obtížná, protože roztoči jsou velmi drobní a značnou část života tráví ukrytí v pupenech a mezi jednotlivými částmi plodu. Proto postřik provedený až ve chvíli, kdy jsou na ostružinách vidět typické nestejnoměrně dozrávající plody s červenými, tvrdými kuličkami, už většinou mnoho nezachrání.
Nejdůležitější je zasáhnout v době, kdy vlnovníci opouštějí zimní úkryty a začínají se přesouvat na nové výhony. Prakticky tedy přichází v úvahu ošetření na začátku rašení a podle zvoleného přípravku případně další zásah v časném období vegetace. U příbuzných vlnovníků doporučuje ÚKZÚZ právě ošetření těsně před rašením a během rašení. Likvidační účinek mají akaricidní přípravky a přípravky na bázi síry či olejů.
Je však potřeba upozornit na jednu důležitou věc: nelze jednoduše doporučit například běžný přípravek proti sviluškám a použít jej na ostružiník. Přípravek musí mít v době aplikace v ČR povolené použití pro danou plodinu a způsob použití uvedený na etiketě. Registrace přípravků se navíc často mění, proto doporučuji před nákupem ověřit aktuální registr přípravků ÚKZÚZ a hledat přípravky povolené pro ostružiník, případně bobuloviny a roztoče. Dodržet je nutné také ochrannou lhůtu před sklizní.
U silně napadených ostružin bych proto ochranu postavil na kombinaci opatření: po sklizni odstranit a zlikvidovat odplozené a silně napadené výhony, nenechávat na rostlinách napadené plody a chemické ošetření plánovat především na začátek následující vegetace. Právě načasování postřiku je u vlnovníku podstatně důležitější než postřik napadených plodů v létě.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Postřik proti vlnovníku ostružiny: co opravdu pomáhá
Kamča
Dobrý den, paní Šimůnková,
na vlnovníka ostružinového bych doporučila postřik přípravkem na bázi síry, například Kumulus WG. Vlnovník je roztoč a síra vlnovníky zabíjí. Ošetření má největší význam časně na jaře při rašení, kdy vlnovníci opouštějí místa, kde přezimovali. Podle potřeby se zásah opakuje.
Důležité ale je upozornit, že Kumulus WG není možné automaticky použít na ostružiník jen proto, že účinkuje proti roztočům. Před použitím je nutné ověřit aktuální etiketu a povolení pro ostružiník v registru ÚKZÚZ. Registr se často průběžně mění.
Pokud již ostružiny dozrávají a jejich typickým příznakem je, že část jednotlivých kuliček zůstává tvrdá a červená, postřik už poškozené plody nespraví. Po sklizni proto odstraňte staré odplozené výhony a příští rok začněte s ochranou už při rašení. U vlnovníku je právě správný termín zásahu stejně důležitý jako zvolený přípravek.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Postřik na vlnovník ostružinový: kdy a čím stříkat
Milan Hnízdil
S vlnovníkem se setkávám na ostružinách velmi často, ale zatím jsem se nedopátral jakým způsobem jej potlačit. Co se týče mechanické ochrany, to se snažím dělat, ale rád bych provedl i chemické ošetření. Mohli byste mi prosím poradit čím a kdy je to nejvhodnější?
Děkuji
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Postřik proti vlnovníku ostružiny: co opravdu pomáhá
Šimůnková
Dobrý den,
prosím o doporučení konkrétního přípravku na postřik ostružin proti vlnovníku.
Děkuji za odpověď.
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Změna čísla evidenčního na popisné: kdy je možná
Kamča
Dobrý den, paní Hájková,
v tomto případě bych se nenechala odradit samotnou obecní vyhláškou. Podstatné totiž není jen to, jaké číslo má dům dnes, ale především k jakému účelu je stavba podle stavebních dokladů povolena. Číslo evidenční je určeno zejména stavbám pro rodinnou rekreaci, zatímco běžná budova určená k bydlení má mít své číslo popisné.
Jestliže bylo povolení přístavby skutečně spojeno s podmínkou, že po dokončení a kolaudaci bude objekt užíván jako rodinný dům, je to pro vás velmi důležitý dokument. Vyhledejte proto původní povolení přístavby, kolaudační rozhodnutí nebo kolaudační souhlas a veškerou dokumentaci, kde je tato podmínka uvedena.
Doporučuji následně podat na příslušný stavební úřad písemnou žádost, aby byl povolen účel užívání celé stavby jako rodinného domu. Pokud stavební úřad potvrdí, že jde o stavbu pro bydlení, řešila bych teprve poté s obecním úřadem změnu z čísla evidenčního na číslo popisné.
Obec podle mého názoru nemůže pouze vlastní vyhláškou rozhodnout, že žádná stavba s evidenčním číslem nesmí být převedena na číslo popisné, pokud se podle stavebních předpisů a příslušného rozhodnutí změnil její účel ze stavby pro rodinnou rekreaci na stavbu pro bydlení. Přidělení čísla se musí řídit zákonem a skutečným právním statusem stavby.
Pokud vám obec žádost odmítne, trvejte na písemném vyřízení s uvedením konkrétního právního důvodu. Zvlášť ve vašem případě bych si také nechala prověřit zákonnost obecní vyhlášky, na kterou se obec odvolává. Velmi důležitá může být právě původní podmínka nadřízeného orgánu, že po kolaudaci má být objekt převeden na rodinný dům.
Samotná výměra domu 102 m² převodu na rodinný dům automaticky nebrání. Rozhodující je soulad s územním plánem, stavební dokumentací a požadavky kladenými na stavbu pro bydlení.
Darování synovi samozřejmě možné je, ale pokud chcete, aby dům následně sloužil vnukovi k trvalému bydlení a byl veden jako rodinný dům, snažila bych se nejprve vyřešit jeho právní status. Vzhledem k tomu, co popisujete, bych rozhodně nepovažovala věc za uzavřenou jen proto, že obec přijala vyhlášku zakazující převody evidenčních čísel na popisná.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Změna čísla evidenčního na popisné: kdy je možná
Helena Hájková
Mám v obci rekreační dům o rozloze 102 M2. Přístavba byla nadřízenou obci povolena za podmínky, že po kolaudaci bude dům převeden jako rodinný a bude mít popisné číslo. Moje obec zavedla pro domy s evidenčním číslem tu nejvyšší moznou daň a současně vydala vYhlasku zakazující převod evidenčních čísel na čísla popisná. Můj dům vyhovuje všem požadavkům na rodinné bydlení, chci ho darovat synovi pro čerstvé zletilého vnuka, který nemá vlastní byt a rád by se osamostatnil. Jak postupovat v tomto případě?
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Choroby oleandru
HH
Ještě listy ze zadní strany
Zvětšit obrázek | Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Choroby oleandru
HH
Dobrý den, moc děkuji za odpověď.Posílám foto keříků po odstranění silně napadených listů a listy ze zadní strany - jsou zde malé černé tečky a na jednom listu jsem objevila i puklice.Ty černé tečky jsou i na zelených listech.
Zvětšit obrázek | Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Choroby oleandru
Zahradník
Dobrý den,
z fotografie je vidět, že nejde jen o žloutnutí listů. Na levém listu jsou patrné kulaté skvrny, ze kterých už na některých místech vypadlo odumřelé pletivo, takže vznikly typické „průstřely“. To nejčastěji bývá projev listové skvrnitosti (houbové nebo bakteriální).
Doporučil bych všechny silně napadené listy odstranit a vyhodit (ne na kompost), rostlinu zalévat jen ke kořenům a nepřemáčet ji. Pokud se skvrny objevují i na dalších listech, je vhodné použít fungicid určený proti skvrnitostem listů.
Současně bych ale zkontroloval i spodní stranu listů. Na fotografii jsou vidět drobné bílé útvary a tmavé tečky, takže nelze vyloučit, že je oleandr současně napaden i savými škůdci (například štítenkami). V praxi se totiž často stává, že se na oslabené rostlině objeví více problémů najednou.
Pro jistotu bych poprosil ještě o fotografii celé rostliny a spodní strany několika listů. To pomůže určit, zda jde pouze o skvrnitost, nebo o kombinaci s napadením škůdci.
Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Choroby oleandru
HH
Prosím o radu, co se děje mému oleandru - foto přikládám.
Zvětšit obrázek | Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
Kdy stříhat fíkus bejamin
Milada Schirlová
.mám prerostly, letitý a zanedbany benjamin, asi 180 cm, 3 kmeny. A nevím, jak mu pomoci. Děkuji za pomoc
Zvětšit obrázek | Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Vánoční kaktus nemoci
Zahradník
Dobrý den,
zarudnutí (červenání) článků u vánočního kaktusu je poměrně časté a ve většině případů nejde o nemoc. Nejčastější příčiny jsou:
– příliš silné slunce (přímé světlo může rostlinu „spálit“),
– stres po přesunu z obchodu (změna prostředí, teploty),
– chlad nebo průvan,
– případně nedostatek živin.
Pokud je rostlina jinak pevná, články nejsou měkké nebo seschlé, tak bych rozhodně nestříhal. Spíše doporučuji:
– dát kaktus na světlé místo, ale bez přímého slunce,
– udržovat mírnou zálivku (nepřelévat),
– vyhnout se průvanu a velkým výkyvům teplot,
– případně po odkvětu přihnojit hnojivem na kaktusy nebo pokojové rostliny.
Stříhání má smysl jen tehdy, pokud jsou části rostliny skutečně poškozené, měkké nebo odumírají.
U vánočního kaktusu je důležité vědět, že na změny reaguje citlivě – takže často jde jen o přechodný stav, který se po aklimatizaci upraví.
Pošlete fotku, ať se můžeme podívat, jak to vypadá.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Vánoční kaktus nemoci
Jiri Hlavacek
Dobrý den potřebuji poradit zakoupil jsem vánoční kaktusy a s cervenali mě listy u něho když jsem to zakoupil ale tet nevím jestli to mám nechat být a nebo ostříhat můžete mi poradit
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět