Bergamot (latinsky Citrus bergamia) je voňavé ovoce o velikosti pomeranče, barvou však podobné citrónu. Genetickým výzkumem dochovaných citrusových kultivarů bylo zjištěno, že bergamot je pravděpodobně kříženec rostlin Citrus limetta a Citrus aurantium. 80 % světové produkce se pěstuje v jižní Kalábrii v Itálii. Bergamot je dále pěstován v jižní Francii a Pobřeží slonoviny pro bergamotový olej a v Antalyi v Turecku na výrobu marmelády. Bergamotové silice jsou základem chutě a vůně čaje druhu Earl Grey. Bergamotovásilice se získává z kůry plodů citroníku bergamoty. Bergamotovásilice je svěží, povzbudivá, antiseptická. Používání této látky je vhodné při stavech deprese a úzkosti, osvědčuje se i při osvěžujících a uvolňujících masážích.
Podělte se s námi se svými postupy a výsledky v diskuzi pod článkem. Řekněte nám z čeho vyrábíte nejradši svoje vonné silice a jaký je váš oblíbený způsob domácí výroby. Těšíme se na vaše nápady.
Tyto vonné oleje můžete použít stejně jako éterické oleje, které si koupíte, ale nemusí být zdaleka tak silné jako ty, na které jste zvyklí z obchodu. Proto buďte připraveni použít větší množství než obvykle. Domácí silice můžete například využít v arolampě nebo si můžete vytvořit svůj vlastní parfém, popřípadě vonnou svíčku.
Silice coloidale neboli koloidní oxid křemičitý je suspenze jemných amorfních, neporézních a typicky sférických částic oxidu křemičitého v kapalné fázi. Silice jsou obvykle suspendovány ve vodné fázi, která je stabilizována elektrostaticky. V medicíně se používá koloidní stříbro. Koloidní stříbro je ryzí metalické stříbro suspenzované (rozložené a rozptýlené) v destilované vodě. Velikost částic je od 0,015 do 0,005 nm (nanometrů, mikronů). Velikost virů je od 15 nm do 150 nm, velikost bakterií je od 350 do 1 000 nm. Koloidní stříbro může proto pronikat do jádra patogenů a ničit je. Stoupenci stříbra vyzdvihují jeho antibiotickou schopnost efektivně čelit prakticky všem bakteriím, houbám a virům. V lékařství se masti a zábaly založené na tomto kovu používají jako standardní léčba na popáleniny. Koloidní stříbro představuje jednu z alternativ antibiotik, protože těžké kovy mají své vlastní mechanismy, jimiž působí na mikroorganismy, a jsou výrazně účinnější v boji proti bakteriím než většina antibiotik, která jsou v lékárnách dostupná.
Destilací s vodní párou se materiál zahřívá v destilační aparatuře a vodní pára s sebou strhává uvolňující se silici, která se po ochlazení usazuje jako olejovitá vrstva na povrchu vody. Touto metodou se vyrábějí silice z plodů, listů nebo kořene, z oddenků a květů. Tato technika je hlavní metodou při používání extrakcí vonných silic v průmyslu, protože má tu výhodu, že je nejvíce efektivní a nákladově dostupná, a navíc zachovává integritu rostlinných olejů. Tento proces však vyžaduje určité dovednosti a investice do zařízení.
Rostliny vytvářejí silice, aby se ochránily před býložravci. Lidé tyto látky už spoustu let využívají při výrobě léčiv. Silice jsou většinou kapalné a bezbarvé, na vzduchu mohou tuhnout a tmavnout. Mívají menší hustotu než voda. Jsou rozpustné v tucích, éteru, alkoholu, chloroformu nebo v benzínu, nemísí se s vodou. Získávají se z rostlinného materiálu extrakcí následovanou obvykle potom destilací s vodní párou, kde se po kondenzaci rozdělí na tuhou fázi – voskovitý stearopren a kapalnou fázi – olejovitý elaopren (například destilací borové pryskyřice vzniklý stearopren se nazývá kalafuna a elaoprenem je podíl známý jako terpentýn).
V současnosti je známo asi 3 000 různých éterických olejů a více než 1 000 látek v nich obsažených. Již určité rostlinné čeledi jsou typické tvorbou silic, patří mezi ně čeledi borovicovité, hluchavkovité, kakostovité, miříkovité, myrtovité, růžovité, vavřinovité a další. Některé složky silic jsou jedovaté: thujon, pulegon, safron, myristicin a další.
Borovice (latinsky Pinus) je rod rostlin z čeledi borovicovité. Jeho zástupci jsou světlomilné vždyzelené stromy, ojediněle keře, nenáročné na půdu a na vláhu. Některé dorůstají až do výšky 100 metrů. Borovice obecně patří mezi hospodářsky nejdůležitější jehličnaté dřeviny. Především poskytují většinou velmi kvalitní dřevo a velký význam mají i v zahradní architektuře. Dříve borovice sloužily také jako zdroj balzámového oleje (terpentýnu), který se získával takzvaným smolařením. Z něj se extrahovala například kalafuna a terpentýnové silice, užívané jako rozpouštědla k ředění barev nebo v lékařství (inhalace, léčba TBC a podobně). Kůra borovic obsahuje antioxidační látky a vyrábí se z ní například léčivo Pycnogenol. Jehličí některých druhů borovic obsahuje víc vitamínu C než citrón, takže se odvar z něj („čaj z chvojky“) používal v ruských pracovních táborech k léčbě kurdějí. Silice z borovice podporuje vlastní obranyschopnost organismu, působí antibakteriálně, protivirově, celkově posiluje, prokrvuje, pomáhá při nachlazení, dezinfikuje horní cesty dýchací a je vhodná při černém kašli a revmatismu. Používá se do nosních kapek při bronchitidách.
Konzumace většího množství bobkového listu způsobuje ředění krve a může tak vést ke krvácení. Listy vavřínu, které nejsou sušené, obsahují aromatické silice, jež mají účinky jako narkotika. Jedovaté jsou čerstvé listy některých druhů vavřínů.
Levandule lékařská (Lavandula angustifolia) je aromatická a léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Lidově se levandule nazývá také jako dulenka, devandule, špikanard nebo špikrnát. Levandule je silně vonný, 60–120 cm vysoký, bohatě větvený vytrvalý polokeř. Největší význam má jako tradiční léčivá a aromatická rostlina. Účinnou látkou je květ, který obsahuje třísloviny a silice s několika terpeny působícími fytoncidně. V České republice lze tento druh volně pěstovat, rostlina má však slabší účinky. Nálev z květu levandule se přidává do koupele, již v antickém Římě ji takto používali. Levandule se také vkládá mezi oblečení v šatníku, které krásně provoní a zároveň odpuzuje šatní moly. Uplatní se v kosmetickém průmyslu v podobě vonných olejů. Používá se i v kuchyni, hlavně ve Francii, Španělsku, Itálii, je součástí provensálského koření. Květ levandule je pro své zklidňující účinky přidáván do směsí bylinek užívaných při bolestech hlavy, nespavosti, nervozitě a závratích. Mírně snižuje krevní tlak. Masáže oleji z levandule pomáhají při revmatických bolestech a mají povzbuzující účinek.
Bezinkový likér má dle našich babiček blahodárné účinky na náš organismus. Postačí jeden „frťánek“ před spaním a budete se cítit lépe. Je výborný proti migrénám, napomáhá při žaludečních a střevních potížích, při bolestech kloubů a páteře. Vynikající je v boji proti vysokému tlaku. Obsahuje cukry, ale také vitamíny A, B, C, kyselinu jablečnou, pektin a silice.
Kardamom obecný je vytrvalá rostlina, která vyrůstá z tlustého masitého oddenku a dosahuje výšky 2–4 m. Listy jsou kopinaté, krátce řapíkaté, s čepelí dlouhou až 70 cm a širokou 8 cm. Na rozhraní pochvy a čepele se (podobně jako u našich trav) nachází tupý jazýček. Květonosné lodyhy dorůstají do výšky asi 60 cm a ze spodní strany jsou porostlé šupinami.
Květy vyrůstají po 3 až 6 v úžlabích úzkých tupých podpůrných listenů a vytvářejí hroznovitá květenství. Květy mají nazelenalou trojcípou korunu a jen jednu plodnou tyčinku. Ostatní tyčinky srůstají v nápadný pysk, který je na okraji žlutý a uvnitř modře a bíle proužkovaný.
Plodem je trojboká, podélně rýhovaná, žlutavá až hnědá tobolka, jež měří 1–2 cm a v průměru má asi 0,8 cm. Semena jsou zploštělá, napříč vrásčitá, červenošedá až červenohnědá, dlouhá 3–7 mm, obalená tenkým bezbarvým míškem. V tobolce najdeme větší počet semen.
Tobolky se sklízejí krátce před dozráním, zbavují se stopek a často se bělí. Semena se ponechávají v tobolkách až do upotřebení, aby se zabránilo vypařování silice (obsahují 3,5–8 % silice). Silice kardamomová velmi krásně voní.
Kardamom lze v našich podmínkách pěstovat jako pokojovou rostlinu. Zkuste ho pěstovat v květináči: příjemně vás překvapí vůně jeho listů. Rostlina bude vysoká přibližně 70 cm.
Vyluhování vonných látek do vhodného rozpouštědla, jakým je například olej, patří k nejstarším metodám získávání vonných látek. Rostlinné oleje jsou vhodnými nosiči nejen éterických olejů, ale tvoří i základ olejových macerátů. Olejový macerát je výluh rostliny v oleji, do kterého z ní přechází účinné, lipofilní, v olejích rozpustné látky. Tento způsob extrakce se tradičně nazývá macerace. V aromaterapii jsou maceráty jedinečnou a neodmyslitelnou součástí masážních a regeneračních olejů, krémů, balzámů a mastí.
Na zábal je vhodné vybrat za studena lisovaný rostlinný olej. A to proto, že olej přechází do organismu, a tak by bylo vhodné, aby byl pokud možno kvalitní. Každý rostlinný olej má určitou terapeutickou hodnotu. Nezahřívejte jej na víc než na 40 stupňů. Zahřívejte na plotně, ne v mikrovlnné troubě, aby se nepřehřál, jinak se zničí. Do oleje se dají přidat některé silice (třeba eukalyptus, tea tree, levandule). Do zahřátého oleje namočte plenu nebo vložku bez gelu, přiložte na hrudník a záda, nebo na krk. Přikryjte igelitem a ručníkem. Nechte působit 20 minut a opakujte.
Tinktura z rýmovníku se užívá při rýmě, nachlazení nebo k posílení imunity. Při výrobě tinktury se louhováním uvolňují léčivé silice.
Ingredience: 500 ml 80% alkoholu, 20 listů z rýmovníku
Postup: Alkohol nalijte do nádoby a přidejte čerstvě otrhané listy z rýmovníku. Nádobu zakryjte utěrkou a dejte do tmavé místnosti louhovat. Doba louhování trvá cca 3 měsíce. Každý den byste měli tinkturu promíchat. Pokud listy začnou hnědnout, tak je okamžitě odstraňte. Hotovou tinkturu slijte do čisté nádoby a konzumujte.
Dávkování: Tinktura se užívá 3x denně po 10 kapkách, které se přidávají do smoothie, čaje nebo šťávy.
Pěstujeme-li levanduli v květináči, dbáme na to, aby byl dostatečně prostorný, až dvakrát více než bal. Rostlina kvete obvykle v červnu, červenci až srpnu. Květ obsahuje silice, terpeny a třísloviny. Léčivé účinky jsou obsaženy hlavně v silici. Ta se extrahuje ze žlázek mezi hvězdovicovými chlupy na květech, listech i lodyze. Silici v domácích podmínkách nevyrobíme. Sbíráme stonky s květy v první fázi rozkvětu, listy můžeme trhat kdykoli. Sušíme ve svazcích, hlavičkami dolů. Sušené svazky byliny můžeme rozvěsit v místnosti, celou ji provoní. Bývá součástí věnečků nebo jiných sušených květin. Ukládá se do pytlíčků k provonění prádla nebo skříní, kde odpuzuje moly. Sušené stonky se používaly jako kadidlo.