Spotřeba elektřiny v ČR
Spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, odkdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh. Největší podíl (43 %) připadal na hnědouhelné elektrárny.
Průměrná cena elektřiny
Cena 1 kWh pro rok 2019 se liší dle jednotlivých krajů a dodavatelů. Přesnou cenu zjistíte z nabídky dodavatele elektřiny, respektive srovnáním cen elektřiny online kalkulačkou. Průměrná cena elektřiny pro domácnosti je v současné době zhruba 4,34 Kč/kWh. V roce 2018 byla průměrná cena 3,79 Kč/kWh. Podle Českého statistického úřadu náklady domácností za elektřinu oproti loňsku stouply o 8,2 %. Průměrná cena za 1 kWh stoupla ze 4,1 Kč v roce 2018 na 4,58 Kč pro rok 2019. Přestože zdražoval ČEZ, E.ON, PRE i valná většina dodavatelů, cenové rozdíly za odebranou energii u běžné domácnosti stále činí více než 1 000 Kč za rok.
Zhruba 45 % celkové ceny za elektrickou energii nemají ve svých rukou dodavatelé, ale závisí na rozhodnutí regulátora trhu ERÚ. Regulované ceny elektřiny jsou odvozené od nákladů na údržbu a provoz distribuční sítě. Na území ČR se 3 distributoři starají o 3 různě velké distribuční sítě.
Největší území Česka pokrývá distribuční oblast ČEZ. Tam průměrná částka za 1 kWh elektřiny stojí 4,07 Kč. V distribuční oblasti PRE, kam spadá Praha a Roztoky, to je 4,05 Kč za kWh. Odběratelé v regionu distribuce E.ON (jih Čech a jih Moravy) platí nejvyšší částku, a to 4,18 Kč. Také odběratelé Innogy platí částku 4,18 Kč.
Ve srovnání české ceny elektřiny se zbytkem Evropy platíme v absolutním vyjádření méně než průměr evropské osmadvacítky. Nejvyšší ceny za elektřinu mají domácnosti v Dánsku a Německu, kde se na drahém proudu výrazně podílejí daně.
Spotřeba elektřiny rodinného domu
Dům si zpravidla pořizujeme jen jednou za život. Jeho pořizovací cena mnohonásobně převyšuje cenu výrobků, u nichž si neváháme za to, že spotřebují méně energie, připlatit. U domů to již takovou samozřejmostí není, pečlivě zvažujeme návratnost každé zvýšené investice, která nám přináší úsporu budoucích provozních nákladů. Přitom jde obvykle ruku v ruce i se zvýšením kvality bydlení.
O energetické náročnosti domů se v současné době hodně mluví, mluvíme o domech energeticky úsporných, nízkoenergetických, pasivních, s téměř nulovou spotřebou energie. Obecně je vnímáme jako domy dobře zateplené, které potřebují méně energie na vytápění. Zateplení je však pouze jeden z faktorů ovlivňujících energetickou náročnost domu, vytápění je jen jedna položka výdajů za spotřebovanou energii na provoz domu. Chystáme-li se stavět či rekonstruovat dům, měli bychom se o jeho budoucí energetické nároky zajímat komplexně a včas, abychom později nebyli nemile překvapeni. Energetickou náročnost domu zásadně ovlivňuje již samotný koncept a návrh domu. Tedy v prvé řadě velikost domu a jeho tvar. Dům neúměrně velký vzhledem k počtu jeho obyvatel je již a priori energeticky neúsporný. Na zvýšených účtech za vytápění se podepíše i členitost domu, protože složitější tvar zvětšuje celkovou ochlazovanou plochu jeho „obálky“. Vikýře, arkýře, výklenky a jiné tvarové rozmanitosti tak mají negativní vliv na energetickou bilanci domu, a navíc i v samotné realizaci stavbu komplikují, přinášejí větší riziko závad, vzniku tepelných mostů a samozřejmě ji i prodražují. Naopak pozitivně může prospět orientace domu ke světovým stranám tak, aby dovolila do vytápění zapojit i sluneční paprsky pronikající do interiéru. V tomto případě hovoříme o pasivních tepelných ziscích. Orientace a velikost okenních otvorů ovlivní i spotřebu energie na osvětlení. O energetické náročnosti domu rozhoduje hlavně samotná konstrukce, zejména kvalita obvodových stěn, oken, podlah a střechy. Nezáleží ani tak na materiálu, ale na výsledných tepelně-izolačních vlastnostech jednotlivých prvků konstrukce a na těsnosti takzvané obálky domu. A v neposlední řadě bude záležet na vybavení technologiemi, především na zvoleném způsobu vytápění a větrání. Zajistit dostatečné větrání úsporných domů je mimořádně důležité, protože u dobře utěsněných domů nedochází k přirozené výměně čerstvého vzduchu netěsnostmi.
Pro každý nově postavený rodinný dům s podlahovou plochu nad 50 m2 a pro větší rekonstrukce musí být vypracován průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), který vypracuje energetický specialista. Ten podle dané metodiky zařadí dům do určité kategorie od A do G. Stavební povolení získají jen domy kategorie A až C, tedy mimořádně úsporné, úsporné a vyhovující. Pro stávající domy, které chceme prodat nebo pronajmout, je také nutné si opatřit PENB. V tomto případě nevadí, je-li dům zařazen do kategorie horší než C, tedy D až G, protože PENB má ryze informativní charakter pro kupujícího či nájemce. V průkazu nenalezneme dnes tak často užívanou klasifikaci na domy nízkoenergetické a pasivní, ale budovy úsporné (kategorie B) a mimořádně úsporné (A). Za nízkoenergetické jsou považovány domy, jejichž roční měrná spotřeba tepla na vytápění nepřesahuje 50 kWh/m2, u pasivních nesmí překročit 15 kWh/m2. Tyto hodnoty je možné snadno spočítat z údajů v PENB.
Vypočítat náklady na topení je možné pomocí nové verze výpočetního nástroje portálu tzb-info.cz „Porovnávání nákladů na vytápění TZB-info“, který srovnává roční náklady nejen na vytápění, ale i na přípravu teplé vody, ostatní spotřebu elektřiny a roční podíl nákladů na pořízení zdroje tepla a topné soustavy. Ukazuje se, že jestliže dům vykazuje malou tepelnou ztrátu, je ekonomicky velmi výhodné správně provedené elektrické podlahové nebo stropní vytápění, vykazující příznivý poměr mezi investicemi, provozními náklady a návratností.
V současné době platí nová vyhláška o energetické náročnosti budov, která mění způsob hodnocení. Dříve se na základě dostupných podkladů stanovila měrná roční spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu pro daný typ objektu a na základě předem stanovených rozmezí této hodnoty byl objekt zařazen do energetické třídy. Toto zařazení pak bylo jediným kritériem pro hodnocení, zda je objekt vyhovující. Nyní se domy hodnotí pomocí více kritérií, která zohledňují kvalitu obálky budovy, účinnost technických systémů, dodanou energii a primární energii v členění na obnovitelnou a neobnovitelnou. Úplnou novinkou je výpočet spotřeby neobnovitelné primární energie (NPE), která se počítá pomocí přepočtových koeficientů – faktorů primární energie. (Pochybnosti ovšem vyvolává velmi vysoký koeficient pro elektrickou energii, který velmi znevýhodňuje domy vytápěné pouze pomocí elektřiny.) Hodnotí se metodou srovnávání s referenční budovou, která představuje vyhovující třídu C. Tato metoda výpočtu je přesnější, lze u ní definovat více parametrů a odstraňuje některé nejasnosti se zařazením budov do kategorie podle způsoby využití. Pro vlastníka objektu mají výstupy i praktické využití, například si na jejich základě snadno vypočteme celkové náklady na provoz domu.
Nízké spotřeby energie, respektive nízkých nákladů na provoz domu, můžeme dosáhnout pomocí různě drahých opatření. Neexistuje přímá úměra mezi vloženými finančními prostředky a výslednými provozními náklady. Dobrý koncept domu, jeho úsporný tvar, orientace, dispozice, pasivní solární zisky, to vše může mít velký vliv na snížení provozních nákladů domu, a přitom to nemusí nijak zvýšit investiční náklady. Jinak je tomu u volby materiálů, ze kterých dům postavíme, volby zdroje tepla a dalších technologií. Je tedy na místě ptát se, zda je pro nás výhodnější dosáhnout stejné úspory pomocí investice do silnější izolace, kvalitnějších oken, anebo třeba do účinného zdroje vytápění, efektivní regulace, rekuperace tepla a podobně. Volba zdroje tepla má vliv i na další náklady na domácnost, například při topení elektřinou lze využít levnější proud i pro ostatní domácí spotřebiče a výrazně tak vylepšit poměr mezi investičními a provozními náklady. V úvahu je třeba brát i předpokládaný vývoj cen paliv a pevných plateb za jejich dodávku.
Ukazatele energetické náročnosti budovy v PENB:
- Celková primární energie za rok
- Neobnovitelná primární energie za rok
- Celková dodaná energie za rok
- Dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok
- Průměrný součinitel prostupu tepla
- Součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici
- Účinnost technických systémů
V každém případě se vyplatí investovat do kvalitního projektu, který zajistí součinnost jednotlivých faktorů, což je předpokladem úsporného fungování domu. Odpověď na otázky dlouhodobé výhodnosti investic do úsporných opatření a technologií pak může dát energeticko-ekonomická optimalizace projektu, která porovná vliv investičních nákladů na ty provozní. Ukazuje se, že dobře navržený dům může dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu při navýšení nákladů třeba jen o 10 % oproti domu odpovídajícímu kategorii C. Při výběru toho, kdo pro vás projekt zpracuje, se nezapomeňte o optimalizaci nákladů zajímat. Ideální je, aby projektant spolupracoval s energetickým specialistou již ve fázi projektové přípravy. Mělo by to v současné době být stejnou samozřejmostí jako spolupráce se statikem či topenářem.
V současné době je možné získat na úsporná opatření a realizaci úsporného domu dotaci z programu Nová zelená úsporám. Program je rozložen do etap. Podpora je poskytována na snižování energetické náročnosti stávajících domů (oblast podpory A), na výstavbu domů s velmi nízkou energetickou náročností (oblast podpory B) a efektivní využití zdrojů energie (oblast podpory C). V oblasti podpory A se jedná zejména o zateplení obvodových či vnitřních konstrukcí a výměnu výplní stavebních otvorů. Podmínky jsou nastaveny tak, aby podporu získala komplexní řešení, nestačí tedy třeba jen výměna oken. Rozhodující je procentní snížení vypočtené měrné roční potřeby tepla na vytápění oproti stavu před realizací opatření při dosažení daných koeficientů prostupu tepla obálkou budovy a na všech rekonstruovaných stavebních prvcích. Podle účinnosti opatření je poskytována podpora ve výši 30, 40 nebo 55 % celkových způsobilých výdajů. Podpora v oblasti B je poskytována formou fixní dotace na jeden rodinný dům ve výši 400 000 Kč nebo 550 000 Kč, podle úrovně splnění sledovaných parametrů. Jsou jimi zvláště roční potřeba tepla na vytápění, součinitele prostupu tepla obálkou budovy a její průvzdušnost. Část spotřebované energie musí být zajištěna z obnovitelných zdrojů, povinná je instalace systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla (rekuperací). V oblasti C je podporována výměna zdrojů tepla na tuhá a vyjmenovaná kapalná fosilní paliva za efektivní, ekologicky šetrné zdroje, instalace termických solárních systémů a systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla. Podrobnosti najdete v Příloze II Směrnice MŽP č. 1/2014 a na stránkách programu www.novazelenausporam.cz.
Výpočet spotřeby elektřiny domácnosti
Průměrná spotřeba elektřiny v domácnosti se 2 až 3 členy, která elektřinou netopí ani neohřívá vodu či nenabíjí elektromobil, činí okolo 2 200 kWh za rok.
Pro zjištění přibližné spotřeby elektrické energie vaší domácnosti je třeba si odpovědět na několik základních otázek:
- Kolik osob sdílí domácnost?
- Jaká je rozloha vašeho bytu, domu?
- Používáte elektřinu k vaření (indukční sporák, spotřeba spotřebičů)?
- Používáte elektřinu k vytápění nebo ohřevu vody?
Pokud výše zmíněné údaje shrneme, můžeme předpokládat následující spotřebu elektrické energie...
Použití elektřiny v domácnosti – odhad vaší spotřeby (průměrné údaje):
- osvětlení a elektrospotřebiče – přibližně 1 100 kWh za osobu ročně;
- vaření – přibližně 200 kWh za osobu ročně;
- ohřev vody – přibližně 1 000 kWh za osobu ročně;
- vytápění – přibližně 110 kWh za metr čtvereční ročně (nutné přizpůsobit regionu, ve kterém žijete, izolaci, vašim zvykům).
Online kalkulačka provádí výpočet spotřeby a ceny elektrické energie. Stačí zadat příkon nebo spotřebu elektřiny daného přístroje. S její pomocí se dá vypočítat například spotřeba elektřiny lednice.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Mouro