Rytí a orba půdy

Význam rytí

Rytím zlepšíte celkový stav půdy, zvláště u velmi těžkých půd jílovitého typu, které zadržují vodu a propustí jen velice málo živin ke kořenům pěstovaných rostlin. Při rytí dochází k rozrušení půdního škraloupu a důkladnému promíchání vrstev zeminy. Nesmírně důležitou roli zde hraje přidání organických hnojiv a jiných látek.

Vhodná hnojiva k zaorání

Hnojiva můžeme rozdělit na dvě základní skupiny: organická (rostlinného nebo živočišného původu) a minerální (průmyslová). Obecně se organická hnojiva rozdělují na průmyslově vyráběné komposty a takzvaná statková hnojiva, kam vedle zeleného hnojení a zahradnických kompostů patří stájová hnojiva různých druhů. Jako přídavek do právě rytých záhonů použijte například tato organická hnojiva:

• nadrobno posekanou trávu smíchanou s listím
• rozřezané posklizňové zbytky (pouze ze zdravých rostlin)
• chlévský hnůj (kravský nebo koňský)
• rozdrcené zbytky slabých větví
• škrabku ze silnic (splavená zemina po deštích)
• písek – pouze u velmi těžkých půd (zlehčuje půdu)
• dřevěný popel (zlehčuje půdu).

Při aplikaci se snažíme o rovnoměrné rozptýlení navršeného hnoje pomocí vidlí nebo hrábí. Na větších plochách se používají rozmetadla, ale pokud se jedná o výměry kolem 10 arů, je také účelné ruční dorovnání.

Může rytí škodit?

Půda je, jak známo, velmi složitý systém, kde každá část, ať už živá či neživá, má své místo a roli. Rytím může být tento křehký systém narušen a převrácen, například organismy, které mají raději více kyslíku, se najednou ocitnou mnohem hlouběji a hynou – uvádí se, že tak uhyne až 80 % mikroorganismů, tedy bakterií, hub a řas, které jsou důležité pro úrodnost půdy. Stejně to platí i obráceně pro organismy, které naopak žijí hlouběji a kyslík nebo sluneční záření jim škodí.

Také struktura půdy samozřejmě utrpí po rytí veliké šrámy. V půdě je systém kapilárních (tenkých) průduchů, které jsou důležité pro průnik vzduchu, vody či živin. Zatímco povrchové kypření pomáhá tomuto systému a potažmo rostlinám, kompletní zrytí tuto strukturu zcela naruší.

Doporučuje se tedy rýč nahradit rycími vidlemi. Půdu jimi prokypříme tak, že je zapichujeme postupně do půdy (v pásech vzdálených 10–15 cm od sebe) a pak se zapíchnutými vidlemi zahýbeme dopředu a dozadu. Tím se půda provzdušní a také bude snadněji přijímat vlhkost.

Pěstování zeleniny bez rytí

Zahradničení bez rytí vám nejen ušetří čas a námahu, ale má i další výhody. Jak jsme již zmiňovali, rytí může narušit půdní rovnováhu, především vyváženost půdních organismů, a přestože je jeho hlavním smyslem půdu provzdušnit, dochází při něm spíše k jejímu udusání a půda se stává příliš kompaktní. Systém však vyžaduje specifický přístup, aby záhony neovládl plevel. Je však potřeba poznamenat, že záhony bez rytí nebudou dobře prosperovat ve velmi těžké, jílovité půdě.

Příprava netradičních záhonů

Nabízíme několik základních pravidel a rad při zakládání záhonů, které není třeba rýt:

• Na podzim se záhony určené k zahradničení musí bez rytí zbavit plevelů, tedy ne rýčem, ale například rycími vidlemi. Snazší práce bude v místech, která od jara do podzimu ležela pod černou perforovanou fólií nebo tmavou netkanou textilií.
• Záhony je vždy vhodné ohradit prknem nebo řadou cihel či kamenů, aby z nich nevypadávala vrstva mulče, kterou budou posléze pokryty.
• Záhony a cestičky mezi nimi si rozvrhněte tak, aby nedocházelo k ušlapávání půdy mimo cesty.
• Cestičky musí být dost široké na průjezd kolečkem, abyste mohli bez problémů dovážet mulčovací materiál a podobně.

Mulčování místo rytí

Další variantou, jak pěstovat plodiny bez rytí, je využít mulčování. Vyberete-li si tento způsob, pak postupujte podle těchto doporučení:

• Abyste mohli zahradničit bez rytí, musíte mít k dispozici velké množství vyzrálého kompostu.
• Záhony se na podzim nezryjí, ale pokladou přibližně 5 cm silnou vrstvou vyzrálého kompostu nebo hnoje. Žížaly se na svou oblíbenou pochoutku vrhnou a postupně ji zatahají do spodních vrstev půdy, čímž zeminu provzdušní a obohatí o množství nezbytných živin.
• Mulčovací vrstva půdu v zimě chrání před vysycháním a výkyvy teplot, poskytuje příznivé podmínky pro půdní mikroorganismy. Prudké deště nenaruší její strukturu a živiny se nevyplavují.
• Na jaře lze záhon rovnou osít. Semínka můžete překrýt opět vrstvičkou vyzrálého, jemného kompostu.

Vrstvený záhon

Další varianta klasického zahradničení bez rytí je taková, že záhon poté, co jej na podzim vyplejete, pokladete lepenkou nebo nepotištěným papírem, který důkladně pokropíte, aby byl mokrý. Na papír pak můžete vrstvit kompost, posečenou trávu a podrcené listí v několika opakujících se vrstvách do té doby, než bude výška pokrývky na půdě činit přibližně 15 cm. Vše přes zimu zetlí a na jaře bude půda připravená k osetí či osázení. Na podzim je pak vhodné prohrábnout záhon vidlemi a celý postup zopakovat.

Úskalí při pěstování bez rytí půdy

Pokud jste se rozhodli pro zahradničení bez rytí, musíme vedle pozitiv, uvést i možná negativa tohoto způsobu pěstování:

• V důsledku vysychání půdy se plodiny stávají více citlivými na nedostatek živin.
• Rostliny potřebují více vstupů pro potírání plevele.
• Lze konstatovat, že výnosy mají tendenci k nižší stálosti.

Orba a její význam

Orba je základní agrotechnické opatření v klasickém zpracování půdy, které má rozhodující vliv na celkový stav půdy. Účelem orby je:

• nakypřit půdu;
• ničit plevel;
• připravit půdu pro setí;
• přerušit vývoj škůdců;
• provzdušnit půdu.

Základními postupy orby jsou: obracení, míšení, kypření, drobení.

Orba se provádí pluhem. Pluh se řadí mezi nesené stroje a za traktor se připojuje na takzvaný tříbodový závěs. Největší část tvoří rám pluhu, který nese pracovní, nepracovní a pomocné části pluhu. Na pluhu se nachází také orební těleso (radlice), které je samozřejmě nejdůležitější a provádí samotnou orbu, dále podrývák, který slouží k rozšíření a kypření podbrázdí, další částí je předradlička, která slouží k zapravení hmoty do půdy a konečně krojidlo, které odřezává stěnu brázdové skývy.

Bezorebný systém

Při tomto způsobu hospodaření, který se také nazývá přímé setí, obdělávka půdy bez orby, drážkové obdělávání či drážková výsadba, se půda ponechává bez narušení od sklizně do osevu, s výjimkou dodání živin. Sadba či osev se provádí v úzkém seťovém lůžku nebo drážce vytvořené předradličkami, čističi řádků, diskovými či hrotovými otvírači. Regulace plevele se dosahuje v prvé řadě herbicidy. K nouzové regulaci plevele lze využít půdní obdělávky.

Tento bezorebný systém využívá dvou základních metod: hrůbkování a mulčování.

Hrůbkování

Půda se ponechává bez narušení od sklizně do osevu s výjimkou dodání živin. Výsadba se dokončuje v půdě připravené v hrůbcích pomocí šípových radliček, diskových otvíračů, předradliček nebo řádkových čisticích strojů. Zbytky se ponechávají na povrchu mezi hrůbky. Regulace plevelů se provádí herbicidy, obděláním půdy či oběma způsoby. Hrůbky se obnovují během obdělávání.

Mulčování

V zemědělství se termínem mulčování označuje rovnoměrné pokrytí plochy (pole), na které rostla sklízená rostlina, odpadem ze sklizně. Před výsadbou se půda naruší, k tomu se používá kultivační nářadí, jako jsou dlátové kypřiče, polní kultivátory, disky, šípové radličky nebo radlice. Regulace plevelů se pak provádí herbicidy, obděláním půdy či oběma možnými způsoby.

Typy orby

Existují 3 základní parametry, podle nichž můžeme orbu dělit:

1) doba orby

• letní neboli strnisková, která se provádí po včas sklizených plodinách, jako jsou ozimé směsky, rané brambory, a před setím meziplodin;
• podzimní, která slouží pro jarní plodiny, okopaniny, zvyšuje zásoby půdní vláhy, je zpracovaná mrazem, ničí plevel;
• zimní, která se provádí výjimečně, a to jen tehdy, když nemůžeme provést podzimní orbu, její nevýhodou je, že ochuzuje půdu o vláhu, zvyšuje zaplevelení, opožďuje termín setí (sázení), půda je po ní nerovnoměrně slehlá; výhodou jedině to, že ji lze použít na mělkých půdách a svažitých pozemcích;

2) hloubka orby

ovlivňuje všechny vlastnosti půdy a dělíme ji na:

• mělkou – do 18 cm, vhodná pro štěrkovité půdy;
• středně hlubokou – do 24 cm, vhodná ke všem plodinám;
• hlubokou – 24–30 cm, vhodná k okopaninám na těžších půdách;
• velmi hluboká – nad 30 cm, používá se na velmi utužených půdách, střídá se hloubka orby;

3) způsob orby

závisí na tvaru a velikosti pozemku, na jeho svažitosti, jak je mokrý, dále na termínu orby a použité technice – dle těchto parametrů se pak volí mezi těmito dvěma základními typy:

• záhonová orba – používá se na pravidelné pozemky, kdy se pozemek rozdělí na záhony, na nichž se pak provádí orba, a to buď do skladu nebo do rozoru:
• do skladu – orba začíná od středu a končí u krajů obdělávaného pozemku, spočívá v tom, že se uprostřed pozemku začne takzvaným rozpichem a další jízdy přikládají půdu směrem ke středu pozemku, takže vzniknou jakési „sklady“;
• do rozoru – začíná se orat od okraje obdělávaného pozemku a postupuje se do středu, kde vzniká takzvaný rozor;
• orba do roviny – provádí se takzvanými pracáky, tedy pluhy obracecími (pomocí hydrauliky), pojezd je člunkový; orbu začínáme z kraje pozemku a končíme opět u kraje, ale protějšího, tato orba má spoustu pozitiv:
• spoří pohonné hmoty;
• ušetří čas;
• šetří stroje;
• snižuje počet pojezdů;
• je vodná na svazích (po vrstevnicích).

Význam a důvody využití orby po vrstevnici

Tento způsob spočívá v orbě kolmé na odtokovou linii. Používá se častěji na pozemcích s menším sklonem a velkou délkou svahu. U větších sklonů totiž může vzniknout nebezpečí protržení brázd. Orbou po vrstevnicích nebo s malým odklonem od vrstevnic oboustrannými otočnými pluhy, které překlápějí půdu proti svahu, je možné významným způsobem přispět k ochraně půdy před erozí. Odtékající voda ztrácí energii a neodnáší důležité živiny. Zvětšuje se vsakování vody ze srážek do půdy, snižuje se riziko vodní eroze, minimalizuje se postupné sesouvání kvalitní půdy do nižších poloh. Tento typ orby se používá se v době, kdy je půda holá, tedy na podzim a na jaře.

Význam a důvody využití orby po spádnici

Tato orba se provádí směrem dolů svahem, tedy po spádnici. Napomáhá vytváření erozních stružek a vede k odplavení kvalitní úrodné půdy. Eroze půdy povrchovou vodou začíná již při 5% sklonu svahu, respektive 1 %, je-li půda zamokřená. Tento způsob orby tedy jinde než na rovině nedoporučujeme.

Význam a důvody využití orby s předradličkou

Předradlička zlepšuje zaklápění skývy a rostlinných zbytků. Moderní radličkové kypřiče pracují velmi efektivně, dokážou v plné míře nahradit základní zpracování půdy nejen před setím ozimů, ale i jařin. Pro jarní plodiny je důležité zachycení zimních srážek, a tedy hřebenitá struktura půdy. Pluh ji zabezpečuje jako samozřejmost, ale radličkové kypřiče s opěrnými válci v různém provedení zanechávají půdu v urovnaném stavu. Působením větru pak zůstává přes zimní období na povrchu jen malé množství sněhu jako zdroje vláhy a také vliv mrazu na obnovu struktury je omezený.

V bezorebné technologii je třeba provést kypření půdy do větší hloubky. Tato operace se provádí běžně do hloubky 18–20 cm, nejvýše však 25 cm. Při mísení půdy dochází k tomu, že se vlhkost ze spodních půdních vrstev dostane k povrchu. Díky tomu, že moderní radličkové kypřiče za sebou zanechávají povrch půdy již vhodný k setí, mělo by založení porostu následovat co nejdříve po tomto hlubším zpracování půdy. Přínosem je to, že pak mohou vzcházející rostlinky využít mobilizovanou půdní vlhkost, což je důležité zejména v období sucha. Vhodně zvolené orební ústrojí, tedy orební tělesa, předradličky a krojidla, zaručují ve všech půdách splnění všech požadovaných agrotechnických požadavků, to znamená dobré drobení skývy a kvalitní zaklopení organických zbytků.

Ukázka orby s předradličkou - video:

Orba malotraktorem

Na webových stránkách lze nalézt i službu poskytující orbu malotraktorem, firmy nabízejí například tyto typy prací:

• orba dvouradličným obracecím pluhem (lze orat na obě strany nezávisle na směru jízdy);
• rotavátorování – vhodné na přípravu půdy před výsadbou nebo výsevem nebo také na plečkování;
• bránování a smykování – jarní příprava půdy po podzimní orbě;
• diskování – vhodné na prokypření půdy a podmítku
• a jiné práce po dohodě.

Cena se pohybuje od 300–450 Kč za motohodinu (dle náročnosti a rozsahu práce).

Pokud si chcete pořídit vlastní malotraktor, zde najdete jejich nabídku za nejnižší ceny: nejlevnější malotraktory cena.

Ukázka orby malotraktorem - video:

Orba traktorem

Na webových stránkách lze nalézt i službu poskytující orbu traktorem, ceny jsou orientační, odvíjí se od výměry a vzdálenosti jednotlivých parcel a od použitého typu traktoru, ale lze konstatovat, že se pohybují kolem 1 000 Kč za motohodinu.

Ukázka orby traktorem:

Orba s Vari

Stavebnicový malotraktor VARI IV je spolehlivý pomocník nejen při obdělávání půdy, ale i při přepravě nákladu. Je osazen úsporným a tichým semi-profesionálním čtyřtaktním motorem.

• Zde najdete podrobný popis tohoto výrobku: malotraktor VARI.
• Zde najdete nabídku malotraktorů VARI za nejnižší ceny.

Malotraktory VARI – video

Na těchto stránkách najdete bezvadné videonávody, jak správně orat s malotraktorem Vari.

Autor: © Mgr. Jana Válková
Foto: © Amanda Slater