Řez ovocných stromů
Vytvořit a udržovat optimální tvar koruny je při pěstování ovocných dřevin velmi důležité. Řez však vyvolává mnoho otázek a řada začínajících pěstitelů si neví rady s tím, jak a kdy prořezávat. Je pravda, že každý druh stromu vyžaduje trochu jiný přístup a případně i načasování. Ovšem při dodržování celkem jednoduchých zásad a postupů by se měl úspěchu dočkat každý, byť méně zkušený pěstitel.
Ovocné stromy lze pěstovat mnoha způsoby. I v permakultuře je v některých knihách doporučováno pěstovat při nedostatku prostoru ovoce na různě tvarovaných zákrscích, pnout stromy podél zdí, vyvazovat na ploty a opory a podobně.
Hlavním důvodem k pravidelnému řezu bývá zvětšení úrody. „Tvrdě“ řezané a silně plodící stromy rychleji zestárnou, někdy jsou méně odolné chorobám a škůdcům, nevypadají pěkně, nehodí se do přírodního vzhledu zahrady, dají spoustu práce a až odumřou, budete čekat desítky let (u nového velkého stromu), než znovu vyroste a začne plodit. Tím přijdete o veškeré výhody vyšší úrody stříhaného stromu.
Řez po výsadbě
U mladých stromů se provádí řez po výsadbě, a to z toho důvodu, že výpěstky se pěstují ve školkách, kde se na podzim vyorají ze země, čímž dojde ke zmenšení kořenového systému stromu, který předtím vyživoval celou korunu. Po vyorání a ztrátě části kořenů by kořenový systém nestačil vyživovat celou korunu a celý strom by strádal. Dalším důvodem je, že by strom neměl snahu se moc větvit a z krásného výpěstku by vám během roku narostlo koště.
Po výsadbě je tedy potřeba provést první řez. To znamená, že pokud jsme loni na podzim nebo letos na jaře zakoupili stromek, měl by mít založenou korunku z terminálu a tří nebo ideálně čtyř postranních větví. Tyto větve zkrátíme asi na jednu třetinu, vždy za pupenem, který směřuje ven a je vhodný pro založení koruny. Terminál, výhon směřující nahoru, se zastřihne asi o dvacet centimetrů výše, než jsou postranní větve. Terminál slouží k založení dalšího patra během roku. Zbytek větví se může vystříhat pryč. Zlepší to přísun světla k novým vyrůstajícím letorostům a zároveň to stromu odlehčí ve výživě tolika výhonů, které jsou zcela zbytečné.
Řez se provádí mírně šikmo, asi 2 mm nad pupenem, aby případná voda nezatékala k pupenu, ale vždy byla odváděna pryč. Na paměti bychom také měli mít to, že čím více daný výhon zastřihneme, tím bujněji poroste z dalšího pupenu nový výhon.
Výchovný řez
U tohoto řezu jsou vždy větve stříhány podobně jako u řezu po výsadbě. Dodržujeme pravidlo, aby se nové větve nekřížily, nebyly napadeny chorobami či škůdci, nebo byly dokonce suché.
Výchovný řez spočívá v založení dalšího patra řezem. Stejně jako u spodního patra se větve budou řezat tak, aby se mohly rozvětvit do dvou směrů.
Větve by neměly růst ani příliš vodorovně, ani příliš kolmo vzhůru. Ideální sklon je kolem 30 až 45°. Příliš vodorovné větve se po násadě plodů mohou ohýbat k zemi, naopak příliš kolmé větve zase nemívají mnoho plodů, neboť na kolmých větvích se spíše tvoří pupeny listové.
Udržovací řez
Po několika letech přejdeme od výchovného řezu k řezu udržovacímu. Ten se provádí asi po nejdelší čas života stromu. Spočívá v každoročním vystřihování suchých, slabých, napadených a jinak špatných větví.
Následně se musí prosvětlovat koruna, kdy se všechny větve, které míří směrem do koruny, vyřezávají, aby pak nebránily světlu proniknout do koruny a po dešti zase umožňovaly větru rychlejší vysušení listů uvnitř koruny, čímž zabraňují vzniku houbových chorob a výskytu mšic, které se množí v teple a vlhku.
Také se vyřezávají větve, které jsou prasklé, nalomené nebo jinak poškozené, aby přes všechny tyto rány nemohla do stromu proniknout choroba, která by pak strom postupně zlikvidovala.
Zmlazovací řez
U starých stromů se může provádět řez zmlazovací. Ten je zapotřebí převážně u stromů, které nebyly stříhány delší dobu, třeba i několik let. Jejich větve jsou již hrubé, přerostlé a koruna zarostlá divokými výhony (vlky). Při tomto řezu je vždy vhodné konzultovat s odborníkem, jestli je možné takový strom ještě zachránit, nebo je lepší jej pokácet a vysadit nový.
Takové stromy je totiž těžké uvést do stavu, kdy budou každý rok přinášet pravidelnou úrodu a kvalitní plody. Mívají většinou narušený koloběh úrody, takže jeden rok mají velkou úrodu drobných a nekvalitních, špatně uzrálých plodů a druhý rok třeba vůbec neplodí. Jsou přehuštěné, porostlé mechem, přes vlhký rok plné mšic, padlí a jiných chorob a škůdců.
Pracovní pomůcky k řezu stromů
K řezu jsou jak u řezu drobného ovoce, tak u řezu stromů zapotřebí kvalitní zahradnické nůžky, které udělají hladký řez. U hrubších větví je pak na místě použití pilky a následně zahlazení rány žabkou.
Pokud je třeba zachránit nějaký letitý strom, který je opravdu zarostlý a je to například stará odrůda nebo má pro vás určitý význam, prostě jej nechcete pokácet, je vhodné na takovou prořezávací práci použít prořezávací elektrickou pilu nebo pilku na teleskopické tyči. Ruční pila na teleskopické tyči je určitým řešením pro nepřístupná místa, která vyžadují řez, ale je s ní velmi namáhavá práce.
Druhou možností je použít již zmiňovanou elektrickou teleskopickou pilu. Ta funguje podobně jako tradiční elektrická řetězová pila, jen je na teleskopické tyči. S takovou pilou lze krásně a lehce prořezat starý strom. Takové pily jsou dlouhé zhruba od 1,5 m a lze je roztáhnout až na 3 m. Tyto pily jsou poháněny většinou elektromotorem o různém příkonu, ale existují i benzínové, a dokonce už se objevují i akumulátorové.
S takovými pilami je lehké pracovat z toho důvodu, že nemusíme ručně řezat, je ale těžké s některými manipulovat, než je dostaneme do koruny stromu kvůli vyvážení, protože elektrický motor mají takové pily většinou nahoře přímo u lišty a my pak zvedáme motor i lištu, což je značně těžké. Některé pily mohou mít motor dole, což je lepší z hlediska jejich vyvážení, bývají ale dražší. Péče o takové stroje se pak musí zaměřit na řetěz, lištu a dolévání mazacího oleje do nádržky, důležité je rovněž pravidelné čištění. U akumulátorových pil se pak přidává péče o baterii a u benzínových musíme kontrolovat celý motor.
Autor: © Mgr. Michal Vinš
Foto: © I.Sáček, senior