Lobelka podle Wikipedie
Wikipedie uvádí, že Lobelia je rod kvetoucích rostlin obsahujících 415 druhů se subkosmopolitním rozdělením primárně v tropických až teplých mírných oblastech světa, několik druhů je rozšířeno do chladnějších mírných oblastí. Rostliny jsou obecně známé jako lobelky. Lobelka je ve své domovině trvalka s mnoha podtypy: varianta převislá, bílá, drobná, nadmutá, nízká, šarlatová.
Rod Lobelia byl pojmenován podle belgického botanika Matthiase de Lobela (1538-1616). Někteří botanici zařazují rod a jeho příbuzné do samostatné rodiny Lobeliaceae, jiní jako podčeleď Lobelioideae v rámci Campanulaceae. Rod Lobelia představuje pravděpodobně základní formu, ze které jsou odvozeny mnohé jiné rody. Například havajské druhy (havajské lobelioidy), které se v současné době dělí do několika rodů, pocházejí z rostliny, jejíž semínka byla na dnešní Havajské ostrovy zanesena asi před 15 miliony lety z Asie.
Několik druhů lobelek se v zahradách pěstuje jako okrasné rostliny. Mezi ně patří Lobelia cardinalis syn. Lobelia fulgens, Lobelia siphilitica a Lobelia erinus. Používají se jako lemy záhonků nebo slouží pro výsadbu v truhlících.
Bylo vypěstováno i mnoho hybridů, nejznámější je asi Lobelia speciosa, což je hybrid získaný z L. fulgens, L. cardinalis a L. siphilitica. Jde o vytrvalou rostlinu vyžadující úrodnou, vlhkou půdu. Je vhodná i pro pěstování v kontejnerech.
Léčebné účinky
Některé druhy lobelek se používaly v lidovém léčitelství. Například Lobelia inflata se využívala jako indický tabák. Užití této lobelie při kardiovaskulárním onemocnění může mít nepříznivé účinky.
Lobelia byla používána v tradiční medicíně jako lék na respirační choroby. Dva druhy, L. siphilitica a L. cardinalis, byly kdysi považovány za lék na syfilis. Bylinkář Samuel Thomson popularizoval léčivé použití lobelek ve Spojených státech na počátku 19. století.
Toxické účinky
Mnoho druhů této rostliny se považuje za jedovaté, neboť obsahují toxický lobelin. Vzhledem k podobnosti lobelinů s nikotinem může být vnitřní užití lobelií pro vnímavé jedince nebezpečné, a to včetně dětí, těhotných žen a osob se srdečním onemocněním. Nadměrné používání způsobí nevolnost a zvracení. Rostliny také mohou obsahovat lobellicyonycin, který může způsobit závratě.
Výtažek z rostliny Lobelia inflata obsahuje lobelin, apigenin, lobelanin, isolobelanin, lobelanidin, quercetin dále kumariny, glukosidy a další flavonoidy.
Pěstování
Lobelka dobře pokvete na slunci a v polostínu, nesnáší mráz. Vyžaduje humózní půdu, mnoho živin a bohatou zálivku. Po kvetení se seřízne, čímž se podpoří kvetení. Pokud se přehnojí dusíkem, tak pozdě a málo kvete. Rostlina se množí semeny. Semena jsou velmi jemná, a proto se nezasypávají. Výsev se provádí do pařeniště, skleníku či truhlíku v bytě, a to v únoru až březnu. Přepichuje se po 3 až 5 kusech, poté se rostlinky dávají do truhlíků, květinových mís nebo na záhony.
Přezimování
Lobelka je nepravá letnička. V našich podmínkách nepřezimuje.
S čím kombinovat
Tato letnička se uplatní hlavně v truhlících a závěsných nádobách, na obruby záhonů či k vytvoření různých ornamentů. Na záhonu je například nádherná ve spojení s ledovkou a afrikánem.
Fotogalerie
Zde můžete vidět, jak vypadají různé druhy lobelek, a zde si můžete prohlédnout různé kompozice a aranžmá této oblíbené rostliny.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Morgan