Proč je dobré zavařovat
Hlavním účelem sterilace (neboli procesu konzervace teplem) je teplotní destrukce zdraví škodlivých mikroorganismů, které se docílí působením vyšších teplot než 100 °C. Zároveň se tím zajistí zdravotní nezávadnost a delší trvanlivost potravin. Sterilace potravin se provádí šetrnějšími postupy než například sterilace ve zdravotnictví, kde jsou kladeny vyšší nároky na usmrcení škodlivých mikroorganismů. Při sterilaci potravin je důležité, aby se pokrm zbavil již zmíněných škodlivin a zároveň si uchoval své výživové vlastnosti. Při výběru způsobu sterilace se zohledňují především vlastnosti potravin, které ovlivňují intenzitu růstu mikroorganismů (například kyselost) a tepelnou odolnost mikroorganismů. Suroviny by měly být před sterilací čisté a čerstvé, což celou sterilaci zefektivní a činí ji úspěšnou.
Zavařování v troubě
Zavařovat můžeme v elektrické nebo také v plynové troubě. Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní topení. Naplněné sklenice postavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmějí být poskládány těsně vedle sebe, ale musejí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje samozřejmě k zavaření kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Horkovzdušnou troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme, lze použít jen skleničky s víčky na závit. Na plech se jich vejde 6 až 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, tvrdší ovoce zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu.
Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Zavařování v mikrovlnce
Do mikrovlnné trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist-off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří.
Zavařování v myčce
Ovoce nebo zeleninu vložíme do sklenic, zalijeme studeným lákem (maliny, borůvky a podobně vložíme bez láku, pustí šťávu samy) a uzavřeme. Vše naskládáme do myčky víčkem vzhůru tak, aby byl mezi sklenicemi prostor, a myčku zapneme (klasicky s nádobím, které potřebujeme umýt) na nejdelší program a na nejvyšší teplotu. Po doběhnutí programu je zavařeno, sklenice poklademe na podložku dnem vzhůru jako při klasickém zavařování. Tento postup šetří čas a energii. Lze takto zavařovat okurky, ovoce i marmelády.
Zavařování třešní
Z třešní odstraníme stopky, plody přebereme a odstraníme ty poškozené. Pěkné třešně propláchneme studenou vodou. Pokud si nejsme jistí tím, že opravdu nejsou napadeny vrtulí třešňovou, tak je zalijeme vlažnou vodou o teplotě asi 40 °C s trochou soli. Poměr činí 2 dkg soli čili kávová lžička na 1 l vody. Třešně necháme namočené asi 2 hodiny, do té doby by měly být čisté. Pak z nich slijeme vodu a znovu je propláchneme. Zavařujeme do kompotových sklenic o obsahu 0,33 l nebo menších skleniček. Víčka, kterými sklenice uzavíráme, mohou být klasická víčka Omnia, která se musí na sklenici přitisknout speciální hlavou, nebo víčka šroubovací. Obvyklý nálev na třešně se připravuje z 1 l vody a 30–35 dkg cukru. Vodu svaříme s cukrem a necháme ji mírně zchladnout. Lze použít i rychlejší způsob, kdy se třešně jen zasypou cukrem v množství asi 1–2 lžic na jednu běžnou kompotovou sklenici a zalijí převařenou vodou.
Zavařování broskví
Broskve nejprve omyjeme a oloupeme ostrým nerezovým nožem, nebo je spaříme ve vodě horké 90 °C, do které jsme přidali na 1 l vody 20 g kyseliny citrónové. Spařené plody ochladíme ve studené vodě opět okyselené 20 g kyseliny citrónové na 1 l vody. Uvolněnou slupku stáhneme a pak broskve ihned vkládáme zpátky do okyselené vody. Oloupané broskve půlíme v místě švu po celém obvodu a ukládáme je po obvodu střechovitě ve spirále, řeznou plochou šikmo dolů, aby vzduch zachycený v jamkách po peckách mohl uniknout. Po naplnění do sklenic broskve zaléváme cukrovým nálevem: 0,56 kg cukru svaříme v 1 l vody, získáme tak asi 1,3 l nálevu. Málo zralé plody sterilujeme ve sklenicích o objemu 1 l 35 minut při teplotě 85 °C, ve sklenicích o objemu 0,5 l 25 minut při teplotě 85 °C. Zralejší plody sterilujeme ve sklenicích o objemu 1 l 20 minut při teplotě 85 °C, ve sklenicích o objemu 0,5 l 15 minut při teplotě 85 °C.
Zavařování okurek
Na dno sklenice dejte mrkev, část cibule, pepř, nové koření a hořčičná semínka. Pak nandejte do sklenice okurky, které proložte zbytkem cibule a vložte mezi ně i kousek křenu. Zalijte pak sklenice zálivkou, kterou jste si připravili ve vedlejším hrnci. Do ní dáte cukr, sůl, ocet a vodu. Všechno samozřejmě v poměru daném pro množství sklenic. Sklenice pečlivě očistěte čistou utěrkou a zavíčkujte. Zavařujte je na teplotu 85 stupňů. Většinou se řiďte objemem sklenic – ty s objemem 0,7 litru zavařujte zhruba 20 minut (jde o dobu, při které je 85 °C), poloviční o pět minut méně, litrovky zhruba o pět minut více. Když si nejste jisti, raději počítejte s kratším časem než s delším. Pak totiž vzniknou z okurek blátivé kusy. Potřebujeme kopr, 5 koleček mrkve, čtvrtku cibule nakrájené na kolečka, 4 zrnka pepře, 6 zrnek nového koření, kousek křenu, několik hořčičných semínek, lžička soli, 2 lžíce cukru, 100 ml octa, Deko a vodu. Kdo chce, může dovnitř dát i česnek, kolečka petržele, bobkový list, feferonku, vinné listy nebo hřebíček.
Zavařování hrušek
Hrušky vždy loupeme a zbavíme jádřinců, okvětí a stopky s cévními svazky. Připravíme si vodu s kyselinou citrónovou nebo s octem. Kousky jablek sem dáváme proto, aby nezhnědly. Přebrané a omyté hrušky oloupeme, popřípadě překrojíme a setřeseme do sklenic. Vodu s 30–35 g cukru necháme projít varem a tímto nálevem upravené ovoce zalijeme (nálev používáme teplý, ne horký!). Pak uzavřeme sklenice víčky a sterilujeme při teplotě 85 °C 25 minut. Potřebujeme hrušky, 35 g cukru, 1 litr vody, 1 lžičku skořice a 2 kusy hřebíčku.
Zavařování masa do sklenic
Veškeré maso i uzeniny zavařujeme raději tepelně upravené, ať už vyuzením, povařením nebo třeba pečením. Maso vcelku nebo nakrájené na větší kousky dáme do sklenice do výše 2,5 cm pod okraj. Na dno sádlem vymazané sklenice dáme sůl dle velikosti sklenice. Sterilujeme 1,5 hodiny ve vodě horké do 100 °C a druhý den znovu 1 hodinu stejným způsobem. Sklenice musí být dobře uzavřené. Potřebujeme podle velikosti sklenice 1 lžičku soli na sklenici 0,7 l, nebo ½ lžičky soli na sklenici 0,5 l.
Autor: © svevi
Foto: © Grown