Schizandra

Napsal Mgr. Michal Vinš

Vydáno , aktualizováno

Zahrada

Jedná se o levotočivou liánu původem z Dálného východu. Tam roste volně ve smíšených lesích v nadmořských výškách do pěti set metrů. Některé druhy rostoucí v Číně se objevují i ve výškách do patnácti set metrů nad mořem, je to tedy rostlina značně mrazuvzdorná. U nás snáší zimní teploty pod minus dvacet stupňů. Tato pnoucí rostlina pokryje holá místa, vytvoří stín v horkých dnech a ukryje před pohledy zvenčí soukromé partie zahrady. Schizandra je navíc užitečnou léčivkou. Je známá také pod názvem klanopraška (Schisandra chinensis).


Obsah článku

Pěstování

Schizandra má ve své domovině nezastupitelnou roli jako léčivá rostlina. Ze sušených (a také z čerstvých) listů se připravuje posilující čaj, z plodů pak marmelády a kompoty. Případně se plody mrazí, suší a použijí na nálevy nebo k výrobě kapek a tinktur či domácího vína.

Celá rostlina obsahuje vysoké množství vitaminů C, A, E a prvků důležitých pro lidský organismus, například vápník, železo, draslík, síru nebo sodík a další prvky. Pro výrobu kapek se semena schizandry nakládají do lihu nebo sedmdesátiprocentního alkoholu.

Pro schizandru vyberte místo světlé s propustnou zemí a zbudujte jí oporu. Liána se kolem ní bude v příznivých podmínkách obtáčet až do výšky deseti metrů. Většinou však u nás dorůstá do šesti metrů a počítejte s tím, že první tři roky roste velmi pomalu.

Před výsadbou dejte pod kořeny zásobu dobrého kompostu či zahradní zeminy – klanopraška koření poměrně mělce a nevyužije zásoby z hlubší půdy. Proto je potřebné i každoroční přihnojování ledkem amonným nebo superfosfátem.

Jak má nadzemní část rostliny ráda světlo, tak si mělce umístěné kořeny libují v zastínění. Stačí je pokrýt posekanou trávou, drcenou kůrou a na zimu můžete přidat mladším rostlinám i chvojí proti promrznutí půdy.

Rostlina začíná kvést nenápadnými voňavými růžově bělavými květy po polovině května (v chladnějších oblastech v červnu), plody dozrávají v průběhu měsíce srpna či v září. Bobule jsou poměrně velké, tmavě červené, někdy svraskalé, což není na závadu.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Kde sehnat sazenice

Sazenice seženete v některém specializovaném zahradnictví; už za necelou stokorunu dostanete pěknou rostlinu.

Schizandra je rostlina jednodomá i dvoudomá; první kvetení má převážně samčí květy, teprve v dalších letech se objeví i květy samičí. Rostlina plně plodí až kolem patnáctého roku, kdy se sklízí okolo tří kilogramů plodů z jedné rostliny.

V pátém či šestém roce po výsadbě se také dočkáte sklizně, nebude to ovšem o mnoho víc než deset deka bobulí. Ty svým vzhledem připomínají červený rybíz, chutí však mají několik. Říká se, že jich je pět: hořká, sladká, kyselá, ostrá a slaná – je to tedy rostlina pěti chutí.

V bobulích se nachází rovněž vysoký obsah koenzymu Q, proto má schizandra značné antioxidační účinky. Plody obsahují i organické kyseliny (jablečné, vinné, jantarové a citronové), používají se tedy nejen ve farmacii, ale i při výrobě kosmetických přípravků.

Z ostříhaných a nasekaných výhonků nebo listů schizandry si můžete připravit výborný čaj růžové barvy, stačí jen osladit jej medem a pít alespoň dvakrát denně.

Užívání schizandry

Přípravky ze schizandry, ať domácí, nebo koupené, mají preventivní účinky proti chřipce a chorobám z nachlazení. Uvádí se jejich příznivé působení na chronický a astmatický kašel, bolesti hlavy, ramenních kloubů a krční páteře. Schizandra zlepšuje vidění a prohlubuje dýchání. Mezi její další léčivé účinky patří úprava hladiny krevního cukru a cholesterolu, stimulace mozku, zmírnění depresivních stavů, potlačení neuróz a výrazně účinná léčba spontánního denního a nočního pocení.

Pro celkovou revitalizaci organismu postačí například užívání kapek z klanoprašky v dávce dvaceti kapek dvakrát (maximálně třikrát) denně po dobu dvaceti dnů. Schizandra působí v menších dávkách spolehlivě, zvyšování dávek je tak zbytečné a neúčinné.

Pro osoby s peptickou chorobou žaludku, výrazně vysokým krevním tlakem či epilepsií se užívání klanoprašky nedoporučuje. Máte-li pochybnosti o tom, zda jsou přípravky ze schizandry pro vás vhodné, poraďte se raději se svým lékařem nebo alespoň lékárníkem.

Obsahové látky posilují nervovou soustavu, zvyšují duševní i fyzickou aktivitu, působí antidepresivně, zahánějí spánek a snižují únavu. Užívání klanoprašky nemá žádné vedlejší negativní účinky a schizandrin, který je obsažen ve všech částech rostliny, působí blahodárně na lidský organismus. Preparáty ze semen a plodů klanoprašky mají povzbudivý účinek na centrální nervovou soustavu, stimulují cévní činnost a dýchání, dále se používají jako prostředek zvyšující pracovní schopnost, posilují organismus při silném fyzickém vypětí, fyzické a intelektuální únavě, ospalosti a depresivních stavech. Produkty z klanoprašky jsou kontraindikovány při zvýšené nervové vzrušivosti, nespavosti, zvýšeném arteriálním tlaku a při poruchách srdeční činnosti. Vysoký obsah vitaminu C a ostatních látek (schizandrin, schizandrol) zařazují rostlinu mezi nejcennější druhy harmonizátorů lidského organismu.

Jak již bylo uvedeno, schizandra pozitivně ovlivňuje činnost CNS, srdce a dýchání. V malých dávkách má na organismus celkově povzbudivé účinky, ve větších dávkách však působí sedativně. Obsahové látky schizandry mají prokazatelně antioxidační účinky, zlepšují soustředění, schopnost koncentrovat se a udržet pozornost. Schizandra je jeden z nejefektivnějších phytoadaptogenů. Zajišťuje ochranu buněk a svalů. Zlepšuje ostrost vidění a adaptaci očí na červené světlo. Rovněž zlepšuje sluch. Používá se i k regeneraci a ochraně jater, neboť snižuje oxidaci jaterních lipidů. Účinná je také k regeneraci jaterní tkáně poškozené alkoholem a hepatitidami. Napomáhá při nervovém vyčerpání a při léčbě impotence. Rozšiřuje periferní cévy. Klanopraška také normalizuje krevní tlak. Používá se i při bolestech kloubů a krční páteře.

Jedná se o rostlinu s příznivým vlivem na obranyschopnost, protože stimuluje činnost antioxidantů. Upravuje hladinu cholesterolu. Doporučuje se jako doplněk diet určených ke snížení cholesterolu v krvi. Je vhodný doplněk při chronickém a astmatickém kašli.

Klanoprašku je možné použít i na alergické dermatitidy a kopřivku. Upravuje kyselost žaludku oběma směry (zvyšuje i snižuje), podle potřeb organismu.

výběr z naší tvorby
pokračování článku

Zpracování schizandry

Bobule se zpracovávají buď v čerstvém stavu, a to odděleně dužnina (šťávy a džemy) a semena (tinktura), nebo se suší celé. Čerstvé i sušené lze užívat i listy, části stonku (Iiány) a výhonky. Doporučená denní dávka je 6–15 g suché byliny. Nejčastěji se připravuje tinktura, a to ze semen nebo plodů.

Přípravků ze schizandry je na trhu dostatek. Nejlevnější bývají kapky nebo malá balení tobolek. Pro kúru na pročištění těla a ducha budete potřebovat balení alespoň sto dvaceti tobolek (stojí kolem tří až čtyř set korun), ty vám vydrží nejméně měsíc.

Koupit lze i sušené plody na čaj. Nebo pět minut povařte hrst sušených listů, nechte deset minut odstát a máte zimní růžový čaj na posílení imunity. Užívat můžete i nálev z rozemletých semen: stačí deset gramů zalít dvěma decilitry vařící vody, nechat patnáct minut louhovat a poté užívat dvakrát denně jednu polévkovou lžíci.

Schizandra bývá svými účinky přirovnávána k ženšenu. Pro všechny její příznivce je příjemné, že se dá u nás bez obtíží pěstovat a při troše trpělivosti se objeví i dostatek plodů.

Recept na kapky ze schizandry

Kapky se připravují ze semen nebo plodů v poměru 1 díl byliny na 3–5 dílů 60–70% etanolu. Po 1 až 2 měsících se tento roztok přefiltruje a užívá se 20–30 kapek 2–3krát denně po dobu 20 až 30 dnů.

Je možno používat rovněž prášek ze suchých plodů, a to 0,5–1 g 2krát denně. Ten je vhodný především u hepatitid ke snížení hladiny transamináz. Připravuje se také odvar ze suchých rozdrcených plodů, které se zalijí 200 ml vody a vaří 20 minut. Užívá se 1 lžíce 2krát denně.

Autor: © Mgr. Michal Vinš

Foto: © Vladimir Kosolapov

přidejte sem svůj příběh

Odeslání příběhu je možné pouze v plné verzi těchto stránek, do které se dostanete klikem na tento odkaz: Plná verze.

příběhy k článku

Dotaz

Vobrová ludmila

Prosím, mohu užívat schizandru při léčbě warfarinem?

Počet odpovědí: 12 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Domácí recept na naložené plody schizandry v medu

Ludmila

Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji

Počet odpovědí: 2 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Keříčková rajčata Bajaja

Vladimír zahradník

Letos jsme místo části rajčat Bejby F1 vysadili 200ks keříčkového rajčete Bajaja.
(pod vlivem televizní reklamy!) Už kvetou, jsou však hustá jako křoví! Vyštipovat,
nebo ne? Každá větvička krásně kvete a má už desítky plodů. Dozrají však?
Bejby děláme na hlavní stonek a máme až 25 vijanů nad sebou, říjen-listopad
sklízíme ze štaflí. Má někdo praktickou zkušenost?

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět


Témata

    Zajímavé články

    nové příběhy

    Žehlicí prkno bazar

    Milena

    Levné zehlici prkno

    Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

    Muchovník množení

    Zahradník

    Muchovník se rozmnožuje výsevem na jaře, dělením a nebo štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno. Roubování se s úspěchem provádí na další rostlinné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Ve vašem případě si můžete obstarat některou z těchto rostlin, která je již zakořeněná a na ni po posledních mrazech naroubovat odstřižený muchovník. Nebo můžete sazenice rozpůlit v jejich kořenovém balu.

    Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

    Ptačí zob

    Zahradník

    Délka řízků při množení ptačího zobu je okolo 10 cm. Není třeba přikrývat řízky v květináčích, stačí jen udržovat vlhké. Připravil jsem ke shlédnutí výběr video návodů na množení ptačího zobu. Pokud máte zájem, můžete se podívat, jak to dělají ostatní, zde: https://www.youtube.com/res…

    Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět