Co je to římský kmín
Jedná se o koření ze semen rostliny Cuminum cyminum, česky šabrej kmínovitý. Patří do čeledi miříkovitých. Rostlina má prastarý původ – byla používána už ve starém Egyptě či Řecku. Jako perličku lze uvést informaci, že ve starém Římě koření užívali studenti, aby měli bledé tváře, a pak kvůli tomu, že vypadali vyčerpaně a nemocně se mohli „ulít“ z výuky. Římský kmín má svůj původ ve východním Středomoří, v severní Africe a Pákistánu.
Římský kmín pochází tedy z šabreje kmínovitého, který vyrůstá do výšky 25 cm. Malá semínka připomínají běžný kmín, ale mají světlejší barvu a jsou více hořká. Semínka bývají rovná a spíše šestihranná než hladká. Rostlina má bílé či růžové květy, které vyrůstají na začátku léta. Listy jsou tmavě zelené.
V současnosti se vyskytuje v celé oblasti Středozemního moře, kde je hodně rozšířen (dává se do uzenin italského typu). Můžeme na něj narazit i v bývalých zemích Sovětského svazu pod názvem zira. Je součástí jídla známého u nás jako pilaf. Je běžnou součástí i indické kuchyně (zde se kombinuje s koriandrem). Je v podstatě rozšířen po celém světě – v Indonésii se mu například říká djintan.
Tento druh bývá označován za velmi dobrý přírodní prostředek proti zažívacím problémům, jako je nadýmání či plynatost a jiné. Proto se stejně jako náš kmín přidává k masům, aby napomáhal lepšímu trávení. Také povzbuzuje chuť k jídlu a zlepšuje prokrvení. Pomáhá mírnit úporný kašel.
Má ostrou, hořkou a pronikavou chuť, která podtrhne chuť ostatních koření. Pokud to s ním ovšem přeženeme, tak přehluší chuť celého pokrmu. Ne nadarmo je součástí kari koření. Zde platí dvojnásob: dobrého pomálu. A konečně za třetí, má výrazně světlejší zabarvení než kmín klasický.
Římský kmín má v kuchyni mnoho využití. Často je součástí zeleninových, rýžových a luštěninových pokrmů. Dále se s ním mohou, ale opravdu přiměřeně, ochucovat polévky a dušená jídla. Římský kmín se používá při nakládání zeleniny, uzenin a sýrů. Užitečný je i jako součást kysaného zelí. Vůně římského kmínu se zvýrazní, pokud se koření nejdříve opraží a následně rozdrtí.
Kmín versus římský kmín
Oba kmíny se liší jak místem výskytu, tak způsobem pěstování. Kmín římský (cuminum cyminum) se pěstuje hlavně v Asii, kde má nejlepší podmínky. Roste na jednoleté okolíkaté bylině tam, kde je slunce, ale musí i občas zapršet. Semena římského kmínu poznáte podle viditelně světlejšího odstínu, než jaký má kmín klasický. Ten se pěstuje hodně v Německu, Nizozemsku a Rusku. Rostlina kmínu kořenného (Carum carvi), jak zní správný název, je dvouletá. Semena dozrávají v červenci a srpnu, kdy získávají typickou hnědou barvu. Čím jsou ale tmavší, tím je kmín jako koření méně hodnotný.
Využití římského kmínu
Římský kmín je v kuchyni velice oblíbený. Nejvíce jej uznává indická a mexická kuchyně, kde je přísadou snad všech pokrmů a přidává se i do směsi kari koření. Stejně tak je součástí směsi koření zvané garam masala (v ní je ještě koriandr, kardamom, černý pepř, hřebíček, skořice, muškátový květ a bobkový list). Často se přidává do zeleninových, rýžových a luštěninových pokrmů. Mohou se s ním ochucovat polévky a různá dušená jídla. Používá se i při nakládání zeleniny, uzenin a sýrů. Stejně jako kmín klasický je vhodný k přidání do kysaného zelí.
Nejlepší je používat celá semena. Pokud potřebujete přesto kmín nadrtit, doporučujeme provést to až těsně před vařením – silice totiž na vzduchu rychle vyprchávají. Chuť kmínu římského lze zvýraznit krátkým opražením na oleji a až potom jej rozdrtit. Klasický kmín je nenahraditelný při pečení nejen žitného, ale většiny druhů chleba i jiného pečiva. Každá hospodyňka jej pak zná jako přísadu pro vaření brambor. Koření se jím bylinkové sýry, saláty nebo pomazánky z tvarohu. Používá se při pečení a dušení masa. Je tak například nezbytnou součástí grilovaného vepřového kolene.
Účinky na zdraví
Již jsme se zmiňovali, že římský kmín údajně v nejstarších dobách užívali studenti k vyvolání bledosti, aby předstírali přílišné přetížení. Římský kmín však bývá označován za nejlepší přírodní lék proti nadýmání, plynatosti a zažívacím problémům vůbec. Nadto podporuje chuť k jídlu. Podobné účinky má i kmín klasický. Proto se také doporučuje přidávat jej k vařenému masu, aby pomohl trávení. Pomoci může při potížích kardiovaskulárního původu a zmírňuje i úporný kašel.
Římský kmín obsahuje množství zdraví prospěšných látek: minerály (vápník, železo, zinek), vitamín B, cuminaldehyd, ftalidy, polyacetylény, silice a proteiny. Koření se získává ze semen rostliny Cuminum cyminum (šabrej kmínovitý).
Římský kmín snižuje hladinu škodlivých tuků v krvi (triglyceridů a cholesterolu), omezuje riziko srdečních onemocnění a obezity. A naopak podporuje metabolismus tím, že obsahuje velké množství fytosterolů, které mohou inhibovat absorpci cholesterolu v lidském těle, jak tvrdí odborníci. Dále ulevuje od zažívacích problémů, protože obsahuje esenciální oleje, hořčík a sodík. Tyto sloučeniny podporují trávení a zmírňují bolesti břicha. Lidé používající toto tak koření bojují proti řadě nemocí, aniž by o tom tušili uvádí se například nespavost, poruchy dýchání, anémie, a dokonce i kožní onemocnění.
Kmín obsahuje rovněž velké množství železa a vitamínu C. Podporuje imunitu a nově je zjištěno, že i paměť. Má navíc antimikrobiální vlastnosti. Mohou se používat celá semena, ale doporučuje se mlít. Kmín můžete přidat téměř do každého pokrmu: polévky, dušeného masa, chilli, rýže, fazolí nebo čočky. Hodí se i do brambor naslano i nasladko, mrkve, dýně a květáku. Dá se přidat do marinád, salátových dresinků a majonéz. Skvěle chutná, když se opraží s ořechy nebo cizrnou. Tak teď vidíte, že se kmín nemusí přidávat jen do sekané a karbanátků. Vařit s kmínem je velmi zdravé.
Náhrada římského kmínu
Římský kmín je aromatičtější a úplně jinak chutná, to je třeba si před vařením uvědomit. Má ostrou, hořkou a velmi pronikavou chuť, která je natolik výrazná, že dokáže přehlušit nejen aroma ostatních koření, ale mnohdy i celého pokrmu. Je třeba s ním proto zacházet opatrně. Klasický kmín má typickou trpkou, aromatickou chuť i vůni.
Římský kmín nelze nahradit jiným kořením, pouze se lze částečně přiblížit podobné chuti náhradou s jinými druhy koření (kmín a anýz).
Kde se dá koupit
Římský kmín se dá zakoupit v některých prodejnách potravin, specializovaných prodejnách koření nebo zdravé výživy. Nejjednodušší v dnešní době je si ho objednat přes internetové obchody. Cena kmínu je různá a vždy záleží na výrobci, 100 g kmínu se dá pořídit od 30 do 120 korun.
Bombajská masala
Ingredience: 8 ks kardamomu, 1 lžička skořice, 1 lžička černého pepře, 2 kuličky koriandru, 1 lžička římského kmínu, 6 ks hřebíčku, 2 lžíce kokosové moučky, 2 lžičky sezamových semínek, 1 lžíce máku
Technologický postup: Vyloupeme kardamom. Pokud máme další koření celé a nikoli mleté, upražíme ho na pánvi a dáme stranou. Pak upražíme kokos, sezam a mák, až změní barvu. Po vychladnutí všechno dohromady rozmixujeme na kaši.
Fazole zapečené se zeleninou
Ingredience: 1 konzerva sterilovaných rajčat, 1 konzerva červených fazolí, 300 g vařené rýže, ½ brokolice, 150 g kukuřice, 1 cibule, 2 řapíkaté celery, 1 červená paprika, 1 hrst rozinek, 3 lžíce olivového oleje, špetka oregana, špetka chilli koření, 1 lžička římského kmínu, svazek petrželové nati, 2 stroužky česneku, mletý pepř, sůl, 2 hrsti parmazánu
Technologický postup: Cibuli nakrájejte najemno, řapíky celeru na plátky a česnek prolisujte. Vše vložte na rozehřátý olej a 5 minut opékejte. Přidejte nakrájenou a jádřinců zbavenou papriku, proprané rozinky, oregano, chilli a kmín. Opékejte ještě asi 2 minuty. Potom přidejte rajčata i se šťávou, osolte, opepřete, přilijte trošku vody a povařte asi 5 minut. Brokolici rozdělte na růžičky a povařte v osolené vodě 2 minuty, potom ji sceďte a nechte okapat. Nať nasekejte najemno, trochu nechte stranou na ozdobu. Fazole slijte a spolu s uvařenou rýží a kukuřicí vložte k rajčatové směsi. Uveďte do varu, povařte 2 minuty, přidejte brokolici a odstavte. Směs smíchejte s natí, přendejte do olejem vytřené zapékací mísy, posypte nastrouhaným sýrem a vložte do trouby pod rozehřátý gril (220 °C). Zapékejte 5–8 minut, než se sýr roztaví a vytvoří kůrčičku. Podávejte posypané zbytkem zelené natě samotné nebo s čerstvým pečivem.
Žebra marinovaná v pivu a citrusech
Ingredience: 1,5 kg vepřových žeber, 1 l světlého piva, 1 grep, 1 citron, 100 g zázvoru, 1 lžička římského kmínu, 1 lžička fenyklových semínek, 3 stroužky česneku, 100 g třtinového cukru, 200 ml řepkového oleje
Technologický postup: Připravte si dostatečně velkou mísu, aby se do ní vešla všechna žebra. Zázvor a česnek nastrouhejte do mísy, přidejte koření, cukr, olej a dobře promíchejte. Důkladně umytý grep a citron nakrájejte (i s kůrou) na kolečka, přidejte k marinádě a zalijte pivem. Žebra omyjte, očistěte, vložte do mísy s marinádou, promíchejte, přikryjte potravinovou fólií a nechte přes noc odležet. Rozpalte troubu na 200 °C, maso přendejte z marinády do pekáče a zprudka 20 minut zapečte. Pak snižte teplotu na 100 °C a pečte 3–4 hodiny, nebo tak dlouho, aby maso bylo úplně měkké. Během pečení potírejte marinádou. Maso rozkrájejte na porce a podávejte.
Jehněčí kebab s jogurtovou omáčkou
Ingredience: 1 kg mletého jehněčího masa, 2 šalotky, 1 stroužek česneku, 150 g bílého jogurtu, koriandr, máta, citronová šťáva, chilli papričky, mletý kmín, mletý pepř, sůl, římský kmín
Technologický postup: Na grilu necháme orestovat římský kmín a chilli papričky, aby se koření hezky rozvonělo. Mezitím k mletému masu přidáme sůl, pepř, mletý kmín, nasekanou šalotku a koriandr. Římský kmín a chilli papričky vložíme do hmoždíře a rozmělníme, pak přisypeme k masu. Směs promícháme a dáme na kovové jehly. Špízy vložíme na rozpálený gril a opékáme ze všech stran zhruba 10 minut. Teď si připravíme jogurtovou omáčku: do bílého jogurtu vmícháme citronovou šťávu, utřený česnek, sůl, nasekaný koriandr a mátu. Jehněčí kebab naservírujeme na talíř a podáváme spolu s jogurtovou omáčkou.
Vegetariánská pečená zelenina s bramborem
Ingredience: 3 brambory, 1 červená řepa, 1 rajče, 1 lžíce soli, 1 lžička římského kmínu, 1 cibule, 200 ml zakysané smetany, brokolice, olivový olej, mrkev, květák, červená paprika, čerstvý rozmarýn, celer
Technologický postup: Připravíme si zeleninu, omyjeme ji pod tekoucí vodou a podle potřeby očistíme. Brambory, rajče a cibuli nakrájíme na kolečka. Celer, mrkev a papriku nakrájíme na hrubší nudličky. Květákové růžičky krátce předvaříme v osolené vodě. Brokolici také rozdělíme na malé růžičky. Řepu předvaříme a nakrájíme na malá kolečka. Přichystáme si malý pekáček. Na dno poklademe plátky brambor, přidáme rajče, celer, mrkev, cibuli, brokolici i květák. Zeleninu osolíme, opepříme, přidáme římský kmín a čerstvý rozmarýn. Lehce promícháme a nahoru poklademe předvařenou červenou řepu. Pokapeme olivovým olejem a dáme péct do předehřáté trouby. Vegetariánskou zeleninu pečeme asi 20 minut. Upečenou zeleninu s bramborem dáme na talíř, přidáme kopeček zakysané smetany a ihned podáváme.
Kuřecí kostky s hráškem
Ingredience: 800 g kuřecích prsou, 4 stroužky česneku, 400 g loupaných rajčat, 2 cibule, 300 g mraženého hrášku, mletý římský kmín, 2 lžíce mleté sladké papriky, sůl, mletý černý pepř, olej, hladká mouka, 3 lžíce smetany, kuřecí vývar, 2 lžíce másla
Technologický postup: Kuřecí prsa očistíme, nakrájíme na kostky, osolíme a opepříme. Kostky masa obalíme v hladké mouce. Cibuli a česnek oloupeme a usekáme. Loupaná rajčata i se šťávou rozmixujeme. Na oleji s máslem necháme zpěnit cibulku s česnekem. Pak vmícháme maso, které ze všech stran orestujeme. Opečené maso ochutíme paprikou a mletým římským kmínem, podlijeme vývarem a zvolna dusíme. K téměř měkkému masu přilijeme rozmixovaná rajčata, vmícháme mražený hrášek a vše dodusíme doměkka. Pokrm podle potřeby dochutíme a zjemníme smetanou. Dušené kuřecí kostky s hráškem rozdělíme na porce a podáváme s vařeným bramborem nebo rýží.
Autor: © Nina Vinšová
Foto: © Maša Sinreih in Valentina Vivod