Libeček
Libeček pravděpodobně pochází ze Střední Asie. Jedná se o vytrvalou bylinu patřící do čeledi Apiaceae, spolu s mrkví, celerem, kmínem, koriandrem, koprem, petrželí a dalšími. Libeček je blízký příbuzný celeru, ale je cca 4krát větší. Bylina byla před naším letopočtem kultivována jako bylinný lék na bolest v krku a jako afrodiziakum. Libeček patřil mezi nejčastěji používané bylinky v římské kuchyni.
Rostlina může být vysoká až 180 cm, běžně dosahuje vzrůstu 60–90 cm. Její zeleno-žluté krajkové květy rostou ve shlucích. Semena a části rostliny mají jedinečnou drožďovou příchuť. Semeno se používá buď celé syrové či vařené, nebo mleté jako aromatická příchuť do pečiva, polévek a salátů. Kořen má silnou, pikantní chuť a může se využívat jako aromatická látka nebo jako zelenina. Listy a stonky se používají syrové nebo vařené. Čaj se připravuje ze sušených listů, ale může být také připravený z nastrouhaného kořene. Esenciální olej z kořene je komerční záležitostí, používá se do konzerv, jako dochucovadlo do omáček a jiných pokrmů. Libeček patří mezi takzvané lidové léky, přičemž se používá proti bolestem hlavy, jako diuretikum a uklidňující prostředek. Rostlina obsahuje furanokumarin, což může mít za následek fototoxicitu. Libeček obsahuje 4,5-dimethyl-3-hydroxy-2[5H]-furanonu (sotolone).
Vedlejší účinky libečku
Žádné alergeny z této rostliny dosud nebyly popsány. Dle neoficiálních tvrzení může libeček vyvolat příznaky potravinové alergie u citlivých jedinců. Nicméně z provedených studií žádné nežádoucí účinky hlášeny nebyly. Je možné, že alergie na libeček, která je podobná alergenním projevům u mrkve a celeru, vzniká právě proto, že jde o rostlinné druhy téže skupiny. Při konzumaci libečku by měli být obezřetní pacienti s poruchou metabolismu aminokyselin. Při tomto onemocnění je charakteristická sladká vůně, připomínající javorový sirup v tělních tekutinách (například v moči) postižených pacientů. Látka odpovědná za tento zápach se nazývá 4,5-dimethyl-3-hydroxy-2[5H]-furanonu (sotolone), a tato sloučenina se nachází také v libečku.
Rostlina obsahuje i furanokumarin, který může mít za následek fototoxicitu. Tato reakce by mohla zvýšit citlivost na slunce, a to zejména při dlouhodobém užívání byliny. Projevuje se výskytem vyrážky ze slunce, spáleninami od slunce a rakovinou kůže. Pokud tedy užíváte libeček, používejte opalovací krém a ochranný oděv, zvláště pokud jste jedinci se světlou pletí.
Rovněž v těhotenství buďte obezřetní při konzumaci libečku. Libeček ve velkém množství může způsobit kontrakce a překrvení sliznice, což by mohlo vést k potratu. V období kojení není dostatek poznatků o bezpečnosti používání libečku.
Je možné, že libeček může zvýšit množství sodíku v těle, což následně vede ke zvýšení krevního tlaku.
Nepoužívejte libeček ani tehdy, pokud trpíte zánětlivým nebo bolestivým onemocněním ledvin anebo špatnou funkcí ledvin.
Libeček funguje jako takzvané „vodní pilulky“, které způsobují, že tělo ztrácí vodu. Užívání libečku spolu s léky na odvodnění by tak mohlo způsobit těžkou dehydrataci. Při tomto stavu může dojít k závratím a nízkému krevnímu tlaku. Mezi diuretické léky patří například hydrochlorothiazid (Diuril), chlorthalidon (Thalitone), furosemid (Furosemid), hydrochlorothiazid (HCTZ, Hydrodiuril, Microzide) a další.
Účinky na srážlivost krve a na Warfarin
Látky přítomné v rostlině mohou zvýšit riziko krvácení nebo zesilovat účinky Warfarinu. Proto buďte opatrní při konzumaci libečku a raději se poraďte s lékařem.
Autor: © svevi
Foto: © Basot