Co je kompost
Kompost není směs domácího a zahradního odpadu, ale to, co z něj vznikne. Když použijeme jiné slovo stejného významu, a to humus, jistě je každému rázem jasno. Svrchní vrstvička úrodné půdy plná organické i anorganické výživy pro rostliny, ano, to je humus neboli kompost. V nerušeně se vyvíjející přírodě vzniká přirozenou cestou. Zetlelé listí, jehličí, zbytky trávy i jiných rostlin poskytují výživu těm budoucím. Čistý přírodní cyklus si zkrátka s výživou vystačí sám. My, netrpěliví zahrádkáři, ovšem od záhonků očekáváme, aby na nich plodiny rostly rychle a dobře, ale pěstování půdu značně vyčerpává a pro přírodu je to příliš náročný proces. Musíme jí tedy pomáhat přihnojováním. Nejlepší hnojivo je pak samozřejmě to, které vznikne oním magickým procesem přerodu organických zbytků v humus.
Kompostování
Kompostování zbytkové biomasy je z celospolečenského hlediska nejpřirozenější a ekologicky nejvhodnější forma přeměny a zhodnocení tohoto organického materiálu.
Proces kompostování urychlí zetlení odklízené travní hmoty, respektive vytvoří materiál, který může sehrát důležitou roli při péči o půdu a vylepšování půdních, zejména fyzikálních vlastností tak, aby půda byla schopna plnit své potřebné ekologické funkce. Vyzrálý kompost přispívá k tvorbě půdního humusu, který je základem půdní úrodnosti, přičemž živiny vázané na humusové částice se nevyplavují vodou, tak jak je tomu u průmyslově vyrobených hnojiv, a jsou rostlinám k dispozici podle jejich potřeby.
Při kompostování probíhá přeměna organických látek stejným způsobem jako v půdě, ale lze ji technologicky ovládat. Proto lze kompostování definovat jako řízený proces, který zabezpečuje optimální podmínky potřebné pro rozvoj žádoucích mikroorganismů a pomáhá získat humusové látky rychleji a produktivněji.
Nejvhodnější v provozních podmínkách je jednorázově založený kompost, jehož proces zrání probíhá buď takzvanou horkou cestou (rychlokompost zrající několik týdnů), nebo pomalým zráním (3–4 roky). Zejména při rychlokompostování je nutné zaměřit se na správné sestavení surovinové skladby (C : N), na úpravu vlhkosti a zrnitosti, sledování a regulování teploty a pH a na patřičnou aeraci kompostovaného materiálu.
Pro zabezpečení všech těchto požadavků je využívána řada technologií a nejrůznějších technických prostředků. Následující řádky by pro Vás mohly být návodem, jak správně postupovat při jejich vhodném výběru.
Co se děje v kompostu?
Pokud jsou vlhkost a teplota optimální, organická hmota se začne rychle rozkládat. Nerozkládá se ovšem sama, rozkládají ji živé organismy, množící se velkou rychlostí. Jsou to houby, aktinomycety, řasy, kvasinky, bakterie, roztoči, červi, chvostoskoci a mnoho dalších drobných živočichů.
Souběžně s rozkladem se zároveň vytvářejí nové sloučeniny. Organický odpad se přeměňuje na složité látky trvalého humusu. Organická hmota se mění na kyprou zeminu. V průběhu zrání se dobře založený kompost živými organismy jen hemží. Kompost je vhodnou náhradou statkových hnojiv, v malých zahradách je často jedinou formou organického hnojení.
Složení kompostu
Slupky z brambor, zbytky zeleniny, ale také zbytky chleba, občas i nějaký ten zbytek vařené stravy, tráva, zbytky rostlin, na kousky posekané větvičky, shrabané listí, popel ze dřeva – to je pochopitelné. Nemusíte se ale obávat ani věcí s plísní či hnilobou – obojí je jen první známkou počínajícího rozkladu, který pak v kompostu probíhá stejně.
Na kompost ale můžete přidat i filtry s kávovou usazeninou, čajové sáčky, a dokonce i hygienické papírové kapesníčky a papírové kuchyňské utěrky. Potištěný papír ovšem na kompost nepatří. Nedáváme do něj ani kosti a syrové maso. S tuky je třeba opatrně, olej z fritézy určitě do kompostu nevylévejte, ale s mastnou pánví s přepáleným tukem si můžete poradit tak, že ji vytřete papírovým ubrouskem a ten pak už do kompostu dát můžete. I ten olej z fritézy se dá použít, ale je třeba ho nalít na piliny a nechat ho do nich vsáknout – pak teprve přijde do kompostu. Semen plevelů se bát nemusíte – mikroorganismy se o jejich likvidaci postarají. Pozor ale na pelyněk, vratič a větvičky tújí – tyto rostliny obsahují jedy, které zabíjejí mikroorganismy a brzdí tak proces rozkladu. Listí ořešáku tleje pomalu, ale jinak kompostu v ničem nevadí, když je v menším poměru k ostatnímu odpadu.
Umístění kompostu
Kompost je třeba vzhledově organicky začlenit do celkové zahrady. Kompost však nikdy není součástí rozlehlých parků a botanických zahrad, vzhledem k nutnosti dostatečného prostoru se obvykle umisťuje dostatečně daleko na vyčleněné místo s dalším technickým vybavením, jako jsou například sklady, nářaďovny, pracovny, pařeniště, skleníky a šatny pro zaměstnance, aby nenarušoval návštěvníkům zážitek z parkových kompozic svým zápachem a vzhledem. Kompost plný rozkládajících se odpadků i v malé okrasné zahradě ruší, a proto patří mezi naše hlavní úkoly výběr vhodného a nenápadného místa pro kompost, nejraději někde pod stromy, například pod ořešák královský či jiné stromy s výraznou silicí, která odpuzuje hmyz. Správně založený kompost však nezapáchá, zejména při vhodném složení s odpovídajícím poměrem C : N, cca 15–30 : 1 a promísením se zeminou. Kompost lze maskovat řadou hustých a vysokých rostlin, živým plotem, který zastiňuje zrající kompost a udržuje tak potřebnou vláhu v kompostu. Kompost také nikdy nemá být umístěn centrálně. Ke kompostu musí vést cesta, dobře sjízdná kolečkem anebo větší mechanizací, podle okolností.
Kompost pH
Optimální hodnota pH u čerstvého kompostu se pohybuje v rozmezí 6–8, protože většina mikroorganismů vykazuje nejpříznivější rozvoj a aktivitu právě v tomto rozmezí. U kompostů založených z převážné části z travní biomasy je toto rozmezí udržitelné bez přídavku vápenatých látek.
Vhodnou skladbu zakládky kompostu, přeměňujícího zbytkovou biomasu, lze podle jednotlivých charakteristik materiálů této zakládky optimalizovat těmito kroky:
- určení hmotnosti a vlhkosti zbytkové biomasy určené ke kompostování;
- propočet složení kompostové základky;
- výpočet předpokládaného množství kompostu.
Hnojení kompostem
Humus vzniklý ze slupek brambor, zbytků zeleniny, chleba, vařené stravy, trávy, zbytku rostlin, větviček, shrabaného listí, popela ze dřeva je jedinečným zdrojem výživných látek pro rostliny. Obsahuje v rovnovážném poměru dusík, vápník, hořčík a draslík, které rostlinám postupně uvolňuje. Vysoký počet mikroorganismů zvyšuje biologickou aktivitu půdy a podporuje tak její samočisticí schopnost půdy kontaminovanou přílišným hnojením umělými hnojivy, ale i kyselým spadem v deštích. Kompost zlepšuje také výživu rostlin stopovými prvky a zlepšuje kyprost a soudržnost struktury půdy, která tak lépe přijímá vodu. Vrstva humusu, kterou zapravíte do záhonků nebo ji použijete jako mulč pro trávník, se tak projeví na růstu i vzhledu trávy, květin i zeleniny a ovoce. Tato organická součást svrchní zeminy je zkrátka tím, co umožňuje další život. Podílet se na tomto životodárném přírodním cyklu tím, že věnujeme chvilku třídění domácího odpadu a odnesení toho organického do kompostéru, by mělo být pro myslícího moderního člověka samozřejmostí.
Jak si udělat kompost v bytě na balkoně
Dobré kompostéry nešíří kolem sebe žádný nepříjemný zápach. Není tedy důvod, proč jeden neumístit ke sklepům nebo do kočárkárny v bytovém domě. Že pro humus nebude využití? To jistě není pravda – každý má doma pokojové rostliny, které potřebují občas přesadit, mnoho lidí si zdobí okna truhlíky a řada lidí vyjíždí na chatu či chalupu, kde se jim humus z bytového domu určitě bude hodit. I v bytě můžete mít minikompostér nebo používat šikovnou pomůcku – kompostovací tašky. Dají se koupit do zásoby, do nich můžete organický odpad z bytu střádat a potom je celé vyhodit do domovního kompostéru.
Jak si udělat kompost z trávy
Travní hmotu sebranou do koše, kterou nevyužijeme na mulčování, bychom měli zkompostovat. Živiny se pak navrátí do zahrady.
- Trávu je před kompostováním vhodné smísit s jiným hrubějším rostlinným materiálem, například s naštěpkovanými větvemi z prostřihu ovocných stromů, s pilinami nebo se vzdušnou zeminou. Samotná posečená tráva v kompostu totiž po čase vytvoří kompaktní hnijící vrstvu, ve které se nedaří organismům schopným trávu rozložit na kompost.
- Před kompostováním je vhodné trávu nechat mírně naschnout.
- Kompostování zefektivníme a zrychlíme, když do směsi přidáme takzvané urychlovače kompostu, které jsou k dostání v obchodech, nebo i rostlinné výluhy či výluhy z hnoje. V případě nouze je možné k urychlení rozkladu použít i některé z dalších dusíkatých hnojiv (močovinu, rohovku).
Kompost a skořápky od vajec
Do kompostu je možné dávat i skořápky od vajec. Jsou vítaným zdrojem vápníku, pouze se déle rozkládají. Pokud je před kompostováním nadrtíte, jejich rozklad se tak urychlí. Další možností je nasypat drcené vaječné skořápky okolo rostlin, které mimořádně přitahují plzáky, čímž jim znepříjemníte či docela znemožníte dosažení cíle.
Správné užívání kompostu
Kompost je kvalitní organo-minerální hnojivo, kterým jsou do půdy navráceny všechny cenné živiny. Na rozdíl od minerálních hnojiv dodáváme do půdy také velmi důležitou organickou hmotu, tedy především humus. Ten velmi dobře působí na vlastnosti půdy. Vyzrálý kompost nejčastěji zapravujeme mělce do půdy. Přibližně se dává 1–2 cm vrstva ročně. Pokud máme méně zralý kompost, použijeme jej jako mulč, který do půdy nezapravujeme. Tento mulč může potlačit růst plevelů. Během sezóny dozraje namístě a na podzim jej zapravíme do půdy. Kompost se hodí ke všem plodinám. Velmi jej ocení například dýně, která se někdy pěstuje přímo ve zrajícím kompostu. Stejně tak kompost ocení ovocné stromy a trávník.
Stavba kompostéru
Pro stavbu kompostéru je potřeba hřebíků, kladiva, skládacího metru, tužky, pevného provázku z umělého vlákna, nůžek a šikovných rukou.
Objem kompostéru závisí na množství kompostovaného materiálu. Doporučuje se minimální objem 1 m3. Kompostér pak může mít následující rozměry: 100 x 100 x 100 cm.
Výroba kompostéru:
- Nejdříve vytvořte dvě stěny kompostéru. Vždy na dva hranoly přidělávejte pomocí hřebíků prkna tak, aby byla v zákrytu s hranolem. Mezi prkny dodržujte stejnou mezeru. Ta slouží k přirozenému provzdušňování kompostu.
- Vytvořte třetí a čtvrtou stěnu kompostéru. Tentokráte prkna přidělávejte tak, aby překrývala hranol o jeho šířku. Nezapomeňte dodržovat stejnou mezeru mezi prkny.
- Nakonec pomocí hřebíků přidělejte k první a druhé stěně kompostéru třetí stěnu. Poslední stěnu pak připevněte ve čtyřech bodech ke kompostéru pomocí pevného provázku tak, aby ji bylo možné odejmout, až budete odebírat z kompostéru hotový kompost.
Ideální je mít na kompostovišti tři kompostéry. Do prvního se dává bio odpad, ve druhém probíhá vlastní proces kompostování a třetí slouží k uskladňování kompostu. Kompostér lze vyrobit ze dřeva či jiných materiálů. K výrobě kompostéru můžete využít staré palety nebo pletivo.
Kde jde kompost koupit
Kompost by měl být k dostání ve všech zahradnických centrech nebo obchodech, jako je OBI, Bauhaus a podobně. Také je možné zakoupit kompost přes internet, kde si vyhlédnete různé společnosti a srovnáte si ceny. Ideálním řešením je zjistit si nějaký obchod, se kterým už má zkušenost někdo z vašeho okolí.
Tady je uveden seznam prodejen, kde lze kompost koupit.
Autor: © Jakub Vinš
Foto: © normanach