Detektor kabelů
Detektory kabelů rozdělujeme na ty, které nám detekují vodiče ve zdi nebo v zemi (podzemní lokátory).
Podzemní lokátory
Podzemními lokátory nazýváme citlivé elektronické přístroje, které v profesionální praxi slouží k vyhledávání inženýrských sítí a prvků průmyslových rozvodů. Podzemní lokátory umožňují indikaci a trasování inženýrských sítí například při opravách nebo před započetím výkopových prací v dané lokalitě.
Detekce a lokalizace kabelů vedených pod povrchem země se provádí pomocí indikace elektromagnetického vlnění emitovaného těmito kabely a přijímaného citlivým detektorem podzemního lokátoru na povrchu země. Tyto kabely jsou buď samy zdroji radiového vyzařování, v tom případě mluvíme o pasivním módu činnosti (pasivním z hlediska měřicí metody – vyzařovaný signál postačí pasivně přijímat podzemním lokátorem na povrchu), nebo zachytitelné elektromagnetické vlnění neemitují. V tomto případě je nutné do podzemního vedení vhodným způsobem takový radiový signál zavést, a to pomocí generátoru signálu. Potom mluvíme o aktivním módu činnosti (aktivním opět z hlediska měřicí metody – měřicí signál je nutno do hledané podzemní sítě aktivně zavést).
Je tedy patrné, že pasivní mód vyhledávání podzemním lokátorem lze použít u kabelů „pod proudem“ (zde je možné použít obě výše uvedené metody), zatímco při hledání podzemních kabelů bez proudu je vždy nutné použít aktivní mód.
Detektor vodičů ve zdi
Detektorů, které umí detekovat vodiče ve zdi, je celá řada, nejčastěji se využívají multifunkční. Ty mají přehledný LCD displej, dovedou vyhledat a zaměřit ve zdi (pod omítkou), ve stropě, v podlaze i pod dlaždicemi elektrická vedení a kabely (pod napětím i bez napětí). Dále tento detekční přístroj vyhledává dutiny (dutých prostor pod omítkou), vodovodní nebo plynové potrubí, trubky topení včetně měděných trubek nebo ocelových výztuží v železobetonu (ocel pro betonářskou výztuž), jakož i kovové trámy (nosníky a sloupky), hřebíky z magnetických i nemagnetických kovů a dřevěných trámů do hloubky až 70 cm. Vždy záleží na druhu výrobku.
MultiFinder Pro – elektronický skener
Elektronický skener a detektor vodičů MultiFinder Pro od německého výrobce Laserliner je určen k vyhledávání dřeva, železa, mědi a elektrického vedení pod napětím (živé kabely). LCD obrazovka a průvodce maximálně usnadňují práci a používání elektrického skeneru MultiFinder Pro. Varovné signály zajišťují vysoké zabezpečení funkčnosti skeneru. Při vrtání do zdí se chtě nechtě vystavujete riziku provrtání kabelů a potrubí, či v nejhorším případě plynového potrubí. Naštěstí použitím elektronického skeneru MultiFinder od firmy Laserliner tomuto můžete předejít. V režimu detekce kovů je schopný vyhledat i elektrická vedení, která nejsou pod napětím.
Cena detektoru MultiFinder Pro je velmi příznivá ve srovnání s náklady, které vám může ušetřit. A to například tím, že neprovrtáte elektrické vedení a nebudete muset pracně měnit vodič.
Detektor kovů na nálezy
Detektory kovů lze v zásadě rozdělit podle technologie, se kterou pracují, a to na pulsní a VLF (Very Low Frequency). Tyto kategorie se vzájemně liší dosahovanými výkony, komfortem práce a u některých pulsních detektorů i cenou. V něčem má navrch pulsní detektor a v dalším zase VLF. Rozhodně nelze paušálně říci, že je jedna z technologií lepší, každá se prostě hodí na něco jiného. Obecně platí, že VLF detektory jsou mezi hobby hledači oblíbenější nebo aspoň rozšířenější než detektory pulsní.
VLF detektory
VLF detektory můžeme rozdělit na pohybové a bezpohybové. Pro správnou funkci pohybového detektoru je potřebný – jak jeho označení napovídá – pohyb cívky nad cílem, zatímco u bezpohybového tomu tak není. Obecně platí, že bezpohybový detektor má o něco nižší hloubkový dosah oproti pohybovému, ale zase má přesnější separaci. Většinu pohybových detektorů je možné přepnout do bezpohybového režimu (pinpoint), ten však obvykle není schopen diskriminace. Proto je důležité nezaměňovat bezpohybový detektor s bezpohybovým režimem pohybového detektoru. Hodně VLF detektorů má problémy při hledání v silně mineralizovaných půdách sopečného původu. Bohužel tuto vlastnost nelze v rámci této kategorie detektorů paušalizovat, takže pokud se chystáte hledat v takových podmínkách, určitě se před koupí přístroje poraďte s prodejcem, zda je vámi zvolený typ detektoru pro tato místa vhodný.
Hned na úvod začneme tím, co každého hledače zajímá asi nejvíc, tedy hloubkový dosah detektoru. Tuto vlastnost ovlivňuje mnoho faktorů: typ půdy, tvar či velikost předmětu, jeho poloha v zemi, nastavení detektoru a podobně. Středně velkou minci je pohybový detektor schopen rozeznat zhruba do 30 cm. U větších předmětů dosahuje i větších hloubek, ale rozhodně tu neplatí přímá úměra. Například taková přilba je detekovatelná řekněme do 60 cm, ale ve 150 cm už neobjevíte ani zakopaný vlak, protože použitá technologie zde naráží na své limity. Je to samozřejmé. Tyto údaje platí pro klasické detektory, tedy ty s cívkou na konci tyče, u nichž hledání probíhá plynulým, kontinuálním pohybem z jedné strany na druhou.
Aby zde uvedené informace byly kompletní, je třeba se zmínit i o existenci speciálních VLF detektorů určených pro skutečně hloubkové hledání. Takové přístroje, vybavené cívkou se dvěma boxy, sice nedisponují diskriminací, zato jsou schopny detekovat velké předměty až do hloubky 3–5 m. Na malé cíle blízko povrchu naopak nereagují. Zajímavou alternativou tak mohou být dva klasické VLF detektory firmy Garrett (GTI 2500 a Master Hunter CX Plus), u nichž je možné takovou cívku použít a vlastně tak získat dva přístroje v jednom.
Další důležitou vlastností těchto přístrojů je diskriminace. Tímto termínem se označuje schopnost detektoru rozpoznat materiál předmětu pod cívkou a do jisté míry i jeho charakter (mince, fólie...). Přístroj s diskriminací tedy umí rozeznat, zda se jedná o železo nebo o barevný kov, popřípadě o jaký. Toto je velmi důležitá vlastnost, především pro ty, které železné nálezy nezajímají. Existují různě uživatelsky přívětivá pojetí diskriminace, ale obecně platí, že pokud snad narazíte na VLF detektor, který ji nemá, pak ho rozhodně nekupujte.
S diskriminací úzce souvisí separace. Tyto dvě vlastnosti bývají někdy vzájemně zaměňovány nebo dokonce slučovány, ale jedno a to samé to rozhodně není. Představte si dva kovové předměty blízko sebe, a navíc každý z jiného materiálu. Separací se rozumí schopnost detektoru tyto cíle od sebe rozeznat. Zde je velmi důležitá rychlost, s jakou přístroj vyhodnocuje signály. Pokud je v tomto ohledu příliš pomalý, tak buď rozpozná pouze jeden z předmětů a o tom druhém vůbec neví, nebo ze dvou různých signálů vytvoří jeden zkreslený. Může se tak snadno stát, že železný předmět, který vás nezajímá, zastíní signál barevného kovu a vy jste právě, aniž byste to tušili, přešli například nějakou minci.
Analogový a digitální detektor
Analogový detektor je takový, který nám dává informace o předmětu pod cívkou pouze a jedině prostřednictvím zvuku, zatímco digitální také prostřednictvím tónu, a navíc ještě informacemi na displeji. Tyto informace bývají ve formě obrázků, čísel nebo grafu. Na rozdíl od analogového musí digitální detektor signál nejprve softwarově zpracovat, aby ho mohl zobrazit na displeji. Levné digitální detektory tak mívají pomalejší reakci na cíl, což je velmi nepříjemná vlastnost zvláště v železem zamořených lokalitách. Analogové přístroje jsou na tom v tomto ohledu sice lépe, ale zase u nich nemáte možnost vizuální kontroly toho, jak detektor předmět pod cívkou vyhodnotil. Rozhodnutí, zda se jedná o železo, nebo o něco jiného, tak činíte pouze na základě zabarvení tónu, který detektor vydává. Jistěže se to dá naučit, ale aspoň ze začátku to může působit jisté obtíže. Na druhou stranu tak získáte správné hledačské návyky, jež časem možná oceníte.
Pro přesné určení polohy cíle je užitečným pomocníkem pinpoint neboli bezpohybový režim. Oceníte ho především na železem zamořených lokalitách nebo při několika cílech blízko sebe, ale pravděpodobně ho budete používat úplně všude. Při běžném hledání detektor pracuje v pohybovém režimu a do bezpohybového přepínáte až v okamžiku nalezení cíle, který chcete vykopat. Dá se zjednodušeně říci, že pohybový (tedy standardní) režim vám sdělí, o jaký předmět se jedná, a pinpoint pak zaměří jeho polohu.
Většina detektorů pracuje pouze s jedinou frekvencí. U některých je možnost volit mezi více frekvencemi, ale v danou chvíli používají vždy pouze jednu z nich. Existují ovšem i přístroje, které dokážou pracovat s několika frekvencemi najednou. Specialistou je v tomto ohledu firma Minelab se svou BBS (Broad Band Spectrum, 17 frekvencí) či FBS (Full Band Spectrum, 28 frekvencí) technologií. Konkrétní hodnota pracovní frekvence se u jednotlivých výrobců i typů detektorů liší. Obvykle není nižší než 5 a vyšší než 20 kHz. Výše zmíněná multifrekvenční FBS technologie umožňuje pracovat najednou s 28 frekvencemi v rozpětí od 1,5 do 100 kHz. Platí, že nízká frekvence proniká hlouběji do půdy, ale není tak citlivá na malé předměty, zatímco u vysoké frekvence je tomu naopak.
Pokud budete procházet technické parametry detektorů pozorně, pravděpodobně si všimnete, že jsou vybavovány různými velikostmi a druhy cívek. Pro ty standardní platí, že čím větší cívka, tím hlouběji detektor dosáhne, ale je to za cenu snížení citlivosti na malé cíle a zhoršené separace. U menších cívek je tomu logicky naopak. Základní rozdělení cívek je na koncentrické a Double-D (označované také jako DD nebo 2D) cívky. Liší se tvarem a vlastnostmi elektromagnetického pole, jehož prostřednictvím prohledávají půdu. Koncentrická cívka dokáže lépe zaměřit cíl, ovšem je náchylnější k rušení v silně mineralizovaných půdách a kvůli tvaru generovaného elektromagnetického pole vyžaduje pro skutečně precizní prohledání prostoru větší přesah mezi jednotlivými pohyby. Double-D cívka se vyznačuje větší stabilitou, především v silně mineralizovaných půdách (tedy i na mořských plážích), a elektromagnetickým polem, jehož tvar umožňuje důkladnější skenování půdy, lze tedy říci, že je vhodnější variantou.
Pulsní detektory
Pulsní detektory nemají problém ani v silně mineralizovaných půdách sopečného původu. Je to dáno tím, že pracují na úplně jiném principu a takové podmínky jim prostě nevadí. Odlišností je však víc. Jednoznačnou výhodou pulsních detektorů je větší hloubkový dosah, a to zhruba 0,5 m až několik metrů v závislosti na velikosti předmětu. Naopak jejich největší slabinou je diskriminace. Přístroj jí buď nedisponuje vůbec, nebo pracuje nespolehlivě. Je sice možné pořídit si pulsní detektor s dobře fungující diskriminací, ovšem cena takového přístroje je řádově jinde. Některé modely je možné vybavit speciální rámovou cívkou určenou stejně jako cívka se dvěma boxy u VLF detektorů pro hloubkové hledání velkých předmětů.
Vliv ceny detektoru na jeho výkon
V žádném případě nelze doporučit koupi detektoru prostřednictvím Teleshoppingu nebo v supermarketu a podobně. Přístroje tam nabízené sice bývají k mání za velmi zajímavou cenu (často do 2 000 Kč), ovšem jejich schopnosti jsou opravdu slabé a investici do nich lze označit za doslova vyhozené peníze. Kvůli objektivitě je třeba říct, že i v supermarketu můžete občas narazit na detektor od renomovaného výrobce a tam už je samozřejmě vše v pořádku, ovšem tomu odpovídá i vyšší cena. Protože však tyto řetězce nabízejí detektory kovů jen příležitostně, rozhodně neočekávejte, že zde narazíte na někoho, kdo vám bude schopen kvalifikovaně poradit. Při koupi detektoru byste se měli raději obrátit na specializované prodejce, kteří vám poradí při výběru vhodného detektoru. U nich naleznete přístroje v cenovém rozpětí 4 až 40 tisíc korun (neplatí pro některé pulsní detektory). Vyšší cena sice neznamená vždy lepší kvalitu, ale obecně je možné říct, že čím dražší přístroj, tím pokročilejší, přesnější a rychlejší elektronika. Dalším důležitým rozdílem spojeným s úrovní ceny přístroje jsou možnosti nastavení. Zatímco u levných detektorů lze nastavovat jen ty nejzákladnější funkce, u top modelů je to prakticky vše, a tak u nich máte mnohem lepší možnost přizpůsobit přístroj právě těm podmínkám, ve kterých chcete hledat.
Doporučení pro výběr prvního detektoru kovů
Platí-li, že nechcete přístroj pro hledání v půdách sopečného původu, měl by to být VLF detektor, na ty pulsní pro začátek zapomeňte. Pokud váháte mezi pohybovým a bezpohybovým detektorem, pak je pro začátečníka – hlavně kvůli univerzálnosti – vhodnější volbou ten pohybový.
Zda si vybrat analogový, nebo digitální, je trochu složitější otázka a odpověď proto nebude úplně jednoznačná. Záleží na tom, kolik peněz chcete do detektoru investovat. Pokud to má být přístroj střední nebo vyšší kategorie, pak lze doporučit digitální. Jako začátečník totiž můžete mít problém s určováním vlastností předmětu pod cívkou pouze na základě zabarvení tónu ve sluchátkách nebo reproduktorech a digitální přístroj vám, na rozdíl od analogového, sděluje parametry cíle i prostřednictvím displeje. Jestliže vybíráte detektor v nižší cenové relaci, pak volte raději analogový. A to z toho důvodu, že digitální v této kategorii sice nabízí stejné výhody, ale oproti analogovému mívá pomalejší reakci na cíl. Pokud vás představa, že s vámi bude detektor komunikovat pouze prostřednictvím zvuku, děsí, pak také zvolte raději digitální, ale věnujte zvýšenou pozornost právě rychlosti odezvy detektoru na předmět pod cívkou. Naštěstí zrovna toto je vlastnost, kterou si můžete u svého prodejce snadno vyzkoušet. A buďte pečliví, rychlost detektoru je totiž opravdu důležitá.
Detektor by měl mít alespoň základní diskriminaci a pokud možno i pinpoint pro přesné zaměření cíle. S pracovní frekvencí, jak už bylo uvedeno výše, ani s velikostí a druhem cívky si dělat starosti (pokud vysloveně nechcete), nemusíte.
Výše uvedené informace by vám měly postačit k tomu, abyste si dokázali vytipovat takový detektor, lépe řečeno několik detektorů kovů, které by vám mohly vyhovovat. Se svými představami pak navštivte odborného prodejce. Vysvětlete mu, co od hledání očekáváte, a pokud s vašimi závěry souhlasí, otestujte si postupně všechny přístroje, které prošly sítem vašeho předvýběru. Porovnávejte přitom především diskriminaci, separaci, hloubkový dosah na předměty ležící na povrchu a především na ty zakopané v zemi (toto je skutečně velmi důležité, protože dosah vykazovaný na vzduchu a v zemi se liší a ten na vzduchu vás přitom příliš nezajímá), a v neposlední řadě i rychlost reakce detektoru (ta se naopak dobře testuje, pokud předměty leží na povrchu). Toto jsou vlastnosti, které by měly rozhodnout. Pokud jsou dosahované výsledky vyrovnané, pusťte ke slovu i další hlediska jako jednoduchost ovládání, způsob, jakým s vámi přístroj komunikuje, nebo kvalitu zpracování. To vše dohromady bude mít vliv na to, jak dobrý pocit z práce se svým detektorem budete mít.
Detektor Teknetics Eurotek
Mezi začátečníky nejoblíbenější a cenově nejdostupnější detektor kovů. Detektor Teknetics Eurotek má okamžitou odezvu na rozdíl od jiných levných detektorů. Jeho nízkou hmotnost a vynikající vyvážení ocení po dlouhém hledání každý hledač. Váha detektoru i s baterií je 1 kg.
Na displeji se zobrazuje vodivostní číslo detekovaného předmětu v rozsahu 0–99 a přibližná hloubka nálezu (3segmentový graf). Trvale je zobrazen indikátor stavu baterie. Ovládání je jednoduché a zvládne ho každý. Detektor má 4 tlačítka. Tlačítko pro Zapnutí/Vypnutí, tlačítko Menu pro přepínání mezi Sensitivitou a Diskriminací a tlačítka + a – pro nastavení požadovaných vlastností.
Detektor rozlišuje nález pomocí vodivostních čísel (0–99) a 2 tóny. Pro potlačení nežádoucích kovů můžete použít jednostupňovou diskriminaci 0–79. K detektoru jsou i sluchátka. Detektor je napájen 1x 9V baterií a jeho výdrž je až 25 hodin, podle použité baterie. Doporučuje se používat alkalické baterie nebo nabíjecí baterie GP.
Cena detektoru Teknetics Eurotek je velmi příznivá.
Autor: © Mgr. Michal Vinš
Foto: © The.Rohit